Komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka ve svém komentáři píše o spekulacích ohledně nepředvídatelných kroků hlavy státu, které dělají z ústavních právníků, politologů a politických analytiků adepty nové vědy - reálné zemanologie.

„Existuje celá vlivná skupina zemanologů, kteří tvrdí, že důvodem neprůhledných her a nepředvídatelných reakcí, které vycházejí z Hradu, je Zemanova solitérní povaha," zmiňuje komentátor. Podle něj je to ale pouze třetina pravdy.

Zeman bez Šloufa neumí fungovat

„Dalších třicet procent tvoří docela obyčejná věc - Miloš Zeman za rok fungování 'na kopci' prostě a jednoduše nezvládl úřednický rozměr své funkce," píše Pečinka. V celém jeho chaotickém fungování se prý příliš odráží fakt, že politický provoz Zemanovi od roku 1994 zajišťoval jediný muž - Miroslav Šlouf.

„Po jejich rozchodu není prezident schopen standardně politicky fungovat. Není to důvod k žalobě pro velezradu, ale spíš ostuda," podotýká komentátor.

Pečinka má i řešení toho, jak postupovat v situaci, kdy máme „úřednicky nekonvenční hlavu státu, která má neodbytnou tendenci vytvářet nové postupy a s technickým provedením si příliš hlavu neláme". 

Řešením je úprava Ústavy

Cestou je prý vzít si příklad ze zemí, které v minulosti měly problémy s obcházením ústavních pravomocí, jež řešily přizpůsobením ústavy, jako tomu bylo třeba v Řecku, kde po éře vojenské diktatury do nejmenších podrobností precizovali povinnosti hlavy státu po skončení voleb, včetně časových limitů.

„Pokud Miloš Zeman bude nad únosnou mez oddalovat jmenování Bohuslava Sobotky premiérem, měly by parlamentní strany zleva doprava modifikovat jednotlivé články Ústavy. Je to sice trochu účelové, ale lepší než jít do přímé a neproduktivní války ústavních institucí, která by jen dále destabilizovala stát," uzavírá Bohumil Pečinka v MF Dnes.