Dnes je středa 8. února 2023., Svátek má Milada
Počasí dnes -8°C Skoro jasno

Zeman vetoval novelu služebního zákona, koalice jej podle Fialy přehlasuje

Zeman vetoval novelu služebního zákona, koalice jej podle Fialy přehlasuje
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Prezident Miloš Zeman dnes vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Premiér Petr Fiala už oznámil, že koalice je připravena prezidentovo veto přehlasovat,

Zeman vyjádřil pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy. Opět také kritizoval úpravu politických náměstků, která podle něj nepatří do zákona o státní službě, když „v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku“.

Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.

O novele služebního zákona, jak ji navrhli předsedové pětice koaličních stran, bude znovu hlasovat sněmovna patrně ještě tento měsíc. Služební zákon je podle premiéra Petra Fialy (ODS) důležitý krok k lepšímu fungování státní správy. Veto prezidenta jsme připraveni přehlasovat, sdělil ČTK.

„Funkce tzv. politického náměstka není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení, jeho úkoly jsou v zákoně vymezeny z části neurčitě a z části v minimální míře a v konečném důsledku jde o dobře placenou trafiku. Jde o úpravu, která do žádného zákona, natož do zákona o státní službě, nepatří,“ napsal Zeman předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) ve zdůvodnění veta. Novela ruší nynější omezení, podle kterého může mít člen vlády nejvýše dva politické náměstky.

Prezident se pozastavil také nad navrhovaným přeřazením odborných náměstků do funkcí vrchních ředitelů sekcí a nad snížením požadavků na délku praxe adeptů na vedoucí místa ve státní službě. Zeman navíc zpochybnil zavedení pětiletého funkčního období pro vedoucí úředníky, což má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Zeman míní, že státní službu není případné spojovat s konkurencí. Novela podle něho navíc nezajišťuje žádnou jistotu kariérního růstu podle předem daných objektivních kritérií.

K přehlasování prezidentova veta jsou ve sněmovně nutné hlasy nejméně 101 ze 200 poslanců. Koalice má v plném počtu 108 poslanců. Je ale možné, že se opětovné projednávání novely v dolní komoře v souvislosti s kritickými postoji opozice protáhne. Naposled v úterý sněmovna hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala prezidentské veto k novele letošního státního rozpočtu.

Změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Sněmovní opozice i někteří koaliční senátoři ale mluvili o politizaci státní služby. Další výtky směřovaly například k možnému zvýšení nákladů na státní správu.

Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se mají stát od příštího roku vrchní ředitelé sekcí. Novela zároveň zruší omezení, podle kterého může mít člen vlády nejvýše dva politické náměstky. Předkladatelé poukazují na to, že náměstek člena vlády nyní nemá významné pravomoci. V novém pojetí má představovat podle zdůvodnění „přemostění mezi politickou částí moci výkonné a mezi úřednickým a zásadně apolitickým aparátem“.

Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Státní správa by se navíc měla podle předlohy více otevřít pro odborníky zvenčí.

Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením některých lhůt, elektronickou komunikací nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Běžná úřednická místa by se obsazovala podle novely ve zjednodušeném výběrovém řízení. Předloha upravuje také služební studijní volno.

Zeman vetoval s obdobnými argumenty ohledně politických náměstků už původní služební zákon, přijatý po mnoha odkladech a s podstatnými úpravami v roce 2014. Argumentoval tehdy i zásadními ústavněprávními pochybnostmi. Kvůli normě se prezident po přehlasování veta obrátil na Ústavní soud. Ústavní soudci jeho návrh v červenci 2015 zamítli, vyhověli mu pouze zrušením jednoho ustanovení, které umožňovalo vedoucím sedmi ústředních orgánů oponovat vládě, pokud by chtěla snížit počet zaměstnanců či peníze na mzdy.

Zdroje: