Vyplývá to z ročních výkazů ministerstva práce o ochraně dětí. Podle nich dětí v ústavní výchově ale každý rok ubývá. 

Žádost o osvojení podávají zájemci obecním úřadům. Radnice je pak s potřebnými podklady předá krajským úřadům. Úředníci mají adopci zprostředkovat, rozhodne o ní pak soud. 

Nejvíc žádostí o osvojení dostaly úřady v roce 2006. Tehdy jich obdržely 912. Poté počet postupně každoročně klesal. Do loňska jich tak proti roku 2006 ubylo zhruba o třetinu. Bylo jich nejméně za poslední desetiletí. Výjimku v klesajícím trendu představoval jen rok 2012, kdy úředníci přijali 729 žádostí. 

Ve snižujícím se množství žádostí se může odrážet ekonomická situace lidí, kterou zhoršila krize. Roli může hrát však i to, že do věku rodičů přicházejí početně slabší ročníky. 

Mohou žádat i jednotlivci, ne jen páry

Žádost o osvojení mohou podat nejen páry, ale i samotná žena či muž. "Tito žadatelé však musí být připraveni na to, že velmi pravděpodobně budou na svěření dítěte čekat o něco déle než některé manželské páry. Za ideální je stále považována úplná rodina, ve které je zastoupena role matky i otce," uvedlo Středisko náhradní rodinné péče. Podle něj úřady posuzují pak to, jaký mají samotní žadatelé okruh blízkých, které mohou požádat o pomoc. U manželů se zaměřují na stabilitu jejich svazku. 

Jak dlouho lidé na svěření dítěte čekají, záleží na situaci v daném kraji, počtu dětí i ostatních žadatelů. "Vliv na délku této doby mají také konkrétní představy žadatelů o přijímaném dítěti, míra jejich tolerance k osobní a rodinné anamnéze dětí," popsalo středisko. 

Pokud nového potomka žadatelé nenajdou do tří let, mohou se zařadit do seznamu těch, kteří stojí o osvojení dětí z ciziny. Když se úředníkům nepodaří zprostředkovat dítěti náhradní rodiče do šesti měsíců, může se také začít hledat rodina v zahraničí. 

Dětské domovy jsou stále plné

"Jedním z našich utajených 'exportních artiklů' jsou romské děti. Tady mají problém se dostat do rodin, protože je nikdo nechce," uvedla před nedávnem na setkání s novináři ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Podle ní se malí romští hoši a děvčata stěhují pak k novým rodičům třeba do severských zemí či Itálie. 

V roce 2008 putovalo do dětských domovů pro děti nad tři roky podle výkazů ministerstva zhruba 2300 chlapců a děvčat. Celkem jich tam žilo kolem 8000. Loni do ústavu šlo asi 1580 dětí. Celkem jich tam pobývalo 6500, což je zhruba o čtvrtinu méně než v letech 2005 či 2006. Počet se každoročně snižuje. V minulém roce proti roku předchozímu klesl o 500. Dalších zhruba 1400 chlapců a děvčat je ale v kojeneckých ústavech a domovech pro děti do tří let. Číslo se podle statistik v posledních letech výrazně nemění.