Žáček zůstává šéfem Ústavu pro studium totalitních režimů

- Aktuality autor: red

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů neuvažuje o výměně ředitele této instituce Pavla Žáčka. Prohlásila to v Senátu předsedkyně rady Naděžda Kavalírová.

Reagovala tak na informace, podle nichž je prý rada s Žáčkovou prací nespokojena, a proto údajně v nejbližších týdnech vyhlásí konkurz na místo ředitele. "Rada neuvažuje a nebude uvažovat o změně ředitele, který doopravdy vzniku ústavu dal duši a pomalu svůj život," řekla rezolutně Kavalírová. Uvedla to při projednávání výroční zprávy o činnosti ústavu s tím, že všechny mediální útoky jsou vedeny snahou o zrušení ústavu. Sdělila to po výtkách levicových senátorů, podle nichž je ústav spíše státní, nežli vědeckou institucí. Na případu spisovatele Milana Kundery poukazovali na skandalizaci různých osobností na základě informací z ústavu. Mezi kritiky patřil i někdejší disident Jiří Dienstbier, nyní senátor ČSSD. Místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS) jako spolutvůrce ústavu uvedl, že úkolem ústavu je nic neutajovat, odkrýt a popsat nejen systém, ale i roli jednotlivce v tomto systému. "Nejsem příznivcem skandalizování, na druhou stranu odmítám nedotknutelnost kohokoli," podotkl Liška. Současně připustil možnost omylu při historickém bádání. Dienstbier zprávu ústavu označil za byrokratický, administrativní papír, který říká pouze, kolik co stojí a jaké jsou platy zaměstnanců. Ústav podle něj není vědeckou institucí. <>i>"Skandalizace Milana Kundery na základě jednoho papírku, bez analýzy všech souvislostí, to není vědecká práce," zdůraznil. Komunistický senátor Vlastimil Balín označil badatelské výsledky ústavu za nešťastné. "Ústavem a jeho výstupy stavíme pomník StB," ukončil svůj projev Balín. Liška jeho kritiku označil za pochopitelnou. "Protože kdo jiný než komunisté, případně bývalí komunisté, si přejí, aby se vlastně i na jejich minulost zapomínalo," podotkl Liška. Ústav za více než půlrok existence zpracoval a do digitální podoby převedl několik stovek tisíc stran dokumentů z období komunismu a nacistické okupace. Instituce, kterou od počátku provázejí spory a obvinění z možné politizace dějin, má podle svého mluvčího před sebou ještě několik let práce při vnášení světla do československých dějin v letech 1938 až 1989. Zřejmě nejvíce emocí ústav vzbudil zveřejněním dobové policejní informace, podle níž Kundera v roce 1950 údajně udal komunistické policii bývalého západního agenta Miroslava Dvořáčka. Ten si poté odseděl 14 let ve vězení; původně mu hrozil až trest smrti. Kundera, žijící ve Francii, však toto obvinění založené na dobovém dokumentu rozhodně popřel.

Zdroje: ČTK