„Není pochyb o tom, že šlo o výbuchy,“ řekl televizi SVT pracovník švédského seismologického centra SNSN v Uppsale Björn Lund. Kolegové v Dánsku a Švédsku podle něj silné exploze zaznamenali v pondělí. Dvojici výbuchů poblíž dánského ostrova Bornholm v den náhlého poklesu tlaku v plynovodech eviduje také německé geofyzikální centrum GFZ.

Švédsko dopoledne vydalo varování před dvěma úniky z plynovodu Nord Stream 1. První se nachází ve švédské ekonomické zóně a druhý v dánské ekonomické zóně severovýchodně od Bornholmu. Úřady se snaží zajistit, aby se žádná loď nedostala příliš blízko k místu úniku. Dánská armáda zveřejnila video  (ZDE) zachycující na vodní hladině kruh o průměru zhruba jednoho kilometru, jak čeří bubliny unikajícího plynu. Vlády v Kodani a ve Stockholmu na dnešní večer svolaly krizové štáby.

V pondělí dánské úřady požádaly plavidla, aby se vyhýbala okruhu pěti námořních mil (asi devět kilometrů) od místa jihovýchodně od ostrova Bornholm. Důvodem byl únik plynu do Baltského moře z paralelního plynovodu Nord Stream 2. Zprovoznění tohoto plynovodu zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.

Spoke to @Statsmin Frederiksen on the sabotage action #Nordstream.

Paramount to now investigate the incidents, get full clarity on events & why.

Any deliberate disruption of active European energy infrastructure is unacceptable & will lead to the strongest possible response.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 27, 2022

Později téhož dne provozovatel plynovodu Nord Stream 1 rovněž ohlásil pokles tlaku v obou větvích plynovodu.

„Poškození, které se odehrálo ve stejný den současně na třech větvích podmořských plynovodů systému Nord Stream, nemá obdoby,“ uvedl dnes provozovatel plynovodu Nord Stream AG. „Zatím není možné odhadnout, kdy bude infrastruktura pro přepravu plynu obnovena,“ dodala společnost. Ačkoliv jsou nyní oba plynovody mimo provoz, jsou stále naplněné plynem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz agentury TASS, zda mohou být úniky výsledkem sabotáže, řekl, že „v tuto chvíli nelze vyloučit žádnou možnost“. Uvedl také, že potrubí zaznamenalo poškození nejasného charakteru, což je podle něj velmi znepokojivá zpráva s ohledem na energetickou bezpečnost celé Evropy.

Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Možnost sabotáže nevyloučila ani dánská premiérka Mette Frederiksenová. Je podle ní těžko představitelné, že šlo o náhodu. Šéfka dánské vlády to dnes uvedla při slavnostním zprovoznění plynovodu Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích.

Podle nejmenovaného evropského bezpečnostního experta osloveného agenturou Reuters existují náznaky, že jde o úmyslné poškození. Na závěry je podle něj ale zatím příliš brzy. Klíčová otázka podle něj zní, kdo by měl z poškození plynovodu prospěch.

Německá demonstrace proti sankcím a za otevření plynovodu Nord Stream 2 | zdroj: Profimedia

Evropská komise (EK) dnes uvedla, že vývoj kolem Nord Streamu bedlivě sleduje a analyzuje možný dopad úniku metanu do ovzduší. O příčinách úniků je podle ní předčasné spekulovat.

Současné úniky plynu podle Reuters znamenají konec veškerých nadějí, že by do Evropy ještě do začátku topné sezony mohl plynovodem Nord Stream 1 opět začít proudit ruský plyn.

V Polsku byl uveden do provozu plynovod Baltic Pipe

V Polsku byl dnes slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Jde o další krok ve snaze Evropské unie zajistit větší diverzifikaci v dodávkách plynu i zemím ve středovýchodní Evropě, uvedla dnes Evropská komise (EK).

Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových. Pro srovnání - hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie byl donedávna plynovod Nord Stream 1, který je ale od konce srpna odstaven. Jeho maximální kapacita je až 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.

Projekt Baltic Pipe vznikl ve spolupráci provozovatelů plynárenské přenosové soustavy v Polsku, firmy Gaz-System, a v Dánsku, firmy Energinet. Propojuje dánskou a polskou přepravní soustavu a zvyšuje diverzifikaci dodávek plynu ve středovýchodní Evropě a pobaltských státech. Zhruba 80 procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG.

Baltic Pipe je od roku 2013 projektem společného zájmu EU a získal z unie finanční prostředky v objemu více než 267 milionů eur (6,6 miliardy Kč). Dokončení projektu představuje důležitý krok ke snížení závislosti unie na dovozu plynu z Ruska, posílení vnitřních plynárenských sítí a zvýšení diverzifikace a bezpečnosti dodávek plynu v regionu.

Polsko v dubnu odmítlo platit za dodávky ruského plynu v rublech, Moskva proto dodávky do Polska zastavila. Pro nahrazení ruské suroviny je pro Polsko důležitý plyn z Norska a dodávky přes terminál zkapalněného zemního plynu (LNG).