Zeman přitom do Vatikánu nejede na pozvání papeže Františka, nejde však o žádný projev neúcty. Nejvyšší hlava katolické církve totiž nikdy významné představitele cizích států na oficiální návštěvy nezve. Vše obvykle dojednávají ministerstva zahraničí. Tentokrát za tím prý stojí Jindřich Forejt, ředitel hradního protokolu.

Česko přitom stále ještě neschválilo důležitou smlouvu s Vatikánem. Parlament průtahy vysvětluje tím, že dohoda není pro republiku výhodná a narušuje rovnoprávnost církví. Česko je přitom jednou z posledních zemí Evropy, které nemají s Vatikánem upravené vztahy.

Historický příjezd Jana Pavla

Vztahy s Vatikánem navázalo Československo už v roce 1920. O osm let později vznikla prozatímní smlouva mezi republikou a papežským státem, která ale nebyla nikdy nahrazena konečnou mezinárodní smlouvou.

Do roku 1930 působil v Československé republice pouze vatikánský stálý zmocněnec (chargé d'affaires). V době okupace vztahy mezi oběma státy zamrzly. V dubnu 1950 velvyslanectví Československé republiky ve Vatikánu pozastavilo svou činnost a diplomatické styky byly výrazně omezeny.

Až 19. dubna 1990 se katolické církvi začalo v Česku blýskat na lepší časy. Po 40 letech se do Prahy vrátil papežský nuncius, byli jmenováni noví biskupové. Ovšem historickou událostí byla návštěva Jana Pavla II. Trvalo takřka 20 let, než se do Česka znovu podívala hlava svatého stolce. Až teprve v roce 2009 k nám přijel Benedict XVI.

Prezident Václav Havel navštívil Vatikán třikrát. Nejprve v březnu 1994 a naposledy v roce 2002 v rámci své oficiální návštěvy Itálie. Jeho nástupce Václav Klaus papežský stát navštívil jen při příležitosti pohřbu papeže Jana Pavla II.

Papežové doposud jmenovali šest kardinálů s českým původem. z Česka. Mezi nejvýznamnější z nich patří Josef Beran, Štěpán Trochta, František Tomášek. Zatím posledním českým kardinálem je Dominik Duka jmenovaný v roce 2012.