Škody způsobené mrazy se odhadují na víc než miliardu korun. Výborný řekl, že kvůli této přírodní katastrofě bude letošní sklizeň ovoce na celostátní úrovni asi na pětině průměru posledních pěti let, ale v Čechách mohou být ztráty až stoprocentní.

Program pro řešení rizik a krizí v zemědělství ministerstvo dosud aktivovalo třikrát, a to v letech 2017, 2019 a 2021. Příjemcům, kteří nemají uzavřené pojištění, se podpora sníží nejméně o polovinu. Program umožňuje nahradit až 80 procent mrazem způsobených ztrát, náhradu za škody způsobené mrazy lze uplatnit pouze, pokud zničily v jednotlivém případě více než 30 procent průměrné roční produkce poškozené plodiny. Vyplývá to z podmínek zveřejněných ministerstvem. Prioritou přitom podle Výborného budou pěstitelé, u kterých škody přesahují 50 procent.

Ministerstvo také očekává podporu z Evropské komise, konkrétně ze zemědělské krizové rezervy, v níž je 300 milionů eur. Výborný řekl, že požádal o třetinu z této sumy, tedy o asi 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). "Vím, že to je částka ambiciózní... Uvidíme, do jaké míry budeme úspěšní," dodal. O případné pomoci a její výši z evropských zdrojů by měla Evropská komise rozhodnout během několika týdnů.

Podle ministra bude aktuální podpora směřovat především na ovocnáře, předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík uvedl, že letošní mrazy způsobily škody na úrodě za více než miliardu korun a ohrožují existenci zhruba 500 pěstitelů ovoce v Česku, celkem jich je 700 až 800. Svaz vinařů kompenzace za škody po státu požadovat nebude, místo toho vinaři požadují, aby vláda ustoupila od záměru zavést spotřební daň na tichá vína.

Prezident Agrární komory Jan Doležal požádal ministra o mimořádnou finanční podporu také pro pěstitele brambor, zeleniny či školkaře. Podle Výborného ale půjdou reálné škody u lesních školek doložit až na začátku podzimu, protože pokud budou příznivé podmínky, příroda si částečně s dopady dokáže poradit sama. Podle odhadů dosahují na lesních školkách škody zhruba 500 milionů korun.