Zschäpeová byla před vrchním zemským soudem v Mnichově hlavní obžalovanou v procesu se členy německé neonacistické skupiny Národněsocialistické podzemí (NSU). Spolu se svými přáteli Uwem Mundlosem a Uwem Böhnhardtem vytvořila Zschäpeová v roce 1998 teroristickou buňku, která v letech 2000 až 2007 zavraždila v Německu deset lidí. Skupině se připisují i dva pumové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích a patnáct přepadení bank.

Obžalovaná neuspěla u soudu se svou strategií, kdy se snažila prezentovat jako nic netušící hodná domácí puťka, který svým dvěma kumpánům jen vyvářela a uklízela. O jejich vražedných útocích prý nevěděla, případně se o nich dověděla až ex post. Žádnou lítost nad osudem obětí a jejich rodin neprojevila - spíš jen sama nad sebou. "Prosím, neodsuzujte mě zástupně za něco, co jsem nechtěla udělat a ani neudělala," prohlásila počátkem července v závěrečné řeči 43letá rodačka z Jeny.

Sebrané důkazy proti ní ale tuto její obhajobu spolehlivě vyvrátily. Moc dobře věděla o všem, dělba práce uvnitř buňky pouze počítala s tím, že to nebude ona, kdo zmáčkne spoušť. Devět drobných podnikatelů migračního původu (osm tureckého a jeden řeckého) a jednu policistku zabili oba Uweové. Právě kvůli původu obětí vešla kauza rasově motivovaných činů ve známost jako "kebabové vraždy".

Soud se přiklonil k názoru obžaloby, podle níž byla Zschäpeová integrální a rovnocennou členkou teroristické buňky, a tedy spolupachatelkou všech jejích trestných činů. Společně s ní byli v pětiletém procesu - jednom z nejdelších a nejnákladnějších v poválečných dějinách Německa - odsouzeni k několikaletým trestům ještě další čtyři pomahači NSU (Ralf Wohllenben, Carsten S., Holger H. a André E.) – většinou za obstarávání zbraní a ukrývání pachatelů. Samotní Mundlos a Böhnhardt spáchali v listopadu 2011 sebevraždu, když jim policie přišla na stopu. Zschäpeová po jejich smrti zapálila byt, kde spolu žili, a následně se vzdala policii.

Spadl Německu po procesu kámen ze srdce? Spíš jen oblázek...

Německo si oddechlo, že v táhnoucím se procesu konečně padl verdikt. Odhalení NSU v listopadu 2011 totiž vyvolalo v zemi politický otřes, protože tu několik let vraždili krajně pravicoví extremisté a bezpečnostní orgány nemohly – nebo nechtěly – tuto souvislost odhalit. Vyšetřovatelé byli uváděni na falešné stopy, podezírali nejbližší příbuzné obětí, likvidovaly se materiály placených informátorů, které měla kontrarozvědka v krajně pravicových kruzích.

Koordinátor tajných služeb v úřadu spolkové kancléřky Klaus-Dieter Fritsche k tomu při slyšení před vyšetřovací komisí Spolkového sněmu prohlásil, že nesmí dojít k žádnému odhalení tajné informace, které by mohlo nějakým způsobem podkopat činnost vlády. Tím naprosto jednoznačně dal najevo, že některé skutečnosti se prostě zveřejňovat nebudou.

To všechno dohromady působilo dojmem zoufalého selhání státu, kvůli němuž kebaboví vrazi unikali spravedlnosti 13 let. Odhaleni navíc byli víceméně náhodou.

Kancléřka Angela Merkelová v roce 2012 slíbila, že země udělá všechno pro vyšetření kebabových vražd, vypátrá pomahače i lidi v pozadí a spravedlivě je potrestá. Mnichovský proces sice viníky potrestal, stále ale zůstává řada nezodpovězených otázek. Například jakou roli sehrála v kauze právě kontrarozvědka, tedy Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), a proč k věci zarytě mlčí.

Moc se toho neví ani o NSU. Anebo opravdu někdo věří tomu, že jádro skupiny tvořila pouze Zschäpeová, Böhnhardt a Mundlos? Experti nevylučují, že třebaže podle všech indicií uvedená trojice stála za všemi vraždami, zdaleka není jisté, zda je všechny spáchali pouze Böhnhardt s Mundlosem a zda v tom neměly prsty i další osoby.

Demonstranti před mnichovským soudem s portréty deseti obětí NSU | zdroj: Profimedia

Mlčením si Zschäpeová rozhodně nepomohla

Stále ještě se vede vyšetřování proti několika konkrétním lidem i neznámým pachatelům. K odhalení pozadí Zschäpeová přitom nijak nepřispěla. Doživotí pro ni sice nebylo překvapením, podle expertů by ale pro celý proces a zřejmě i pro ni samotnou bývalo bylo lepší, kdyby neodmítala vypovídat. Otázka je, zda šlo pouze o její rozhodnutí, anebo zda tak postupovala na základě doporučení obhájců, kterých vystřídala v procesu hned několik.

Neexistuje důkaz, že Zschäpeová byla přímo na místě některé z vražd, připisuje se jí ale rozhodující role při ukrývání trojice. Ví se o ní v podstatě jen to, že se svými dvěma přáteli žila téměř 14 let v ilegalitě.

Přední němečtí politici i pozůstalí po obětech prohlásili, že proces nemůže být tečkou za celým případem a že je třeba pokračovat ve vyšetřování a bojovat proti pravicovému extremismu rozhodně i v budoucnu všemi dostupnými prostředky. Ministr zahraničí Heiko Maas na twitteru uvedl, že na oběti kebabových vražd nesmíme zapomenout. Proti rasistickému násilí, nesnášenlivosti a nenávisti podle něj nestačí jen síla práva, ale i mnohotvárnost otevřené společnosti.

Gegen rassistische Gewalt setzen wir nicht nur die Stärke des Rechts. Gegen Intoleranz u Hass braucht es die Vielfalt unserer offenen Gesellschaften. Was die Täter angerichtet haben, ist durch nichts wiedergutzumachen. Die Opfer bleiben unvergessen. #keinSchlusstrich #nsuprozess pic.twitter.com/CXe5bhmWsR

— Heiko Maas (@HeikoMaas) July 11, 2018

Úkolem soudu nebylo případ vyšetřit, ale pouze rozhodnout o vině či nevině obžalovaných. Mlčení Zschäpeové a BfV znamená, že i když padly verdikty, zdaleka není jasno, a tedy ani konec. Zvlášť ne v době, kdy trvá hrozba pravicového extremismu a sílí nenávistný postoj vůči cizincům.