Premiér Petr Nečas (ODS) po jednání novinářům řekl, že tým má připravit "základní politické zadání" pro další práci. Dosud totiž není rozhodnuto o řadě dílčích témat, například o podobě voleb v hlavním městě, zda bude prezident volen přímo a zda budou přímou volbou voleni starostové. K prosazení změn volebního zákona je třeba ústavní většina, tp znamená i souhlas alespoň části opozice.

Přímá volba prezidenta

"Přímá volba prezidenta je stihnutelná, pokud bude vůle k politickému kompromisu," uvedl premiér na dotaz, zda je ještě možné, aby byl přímou volbou zvolen nástupce prezidenta Václava Klause v roce 2013.

Na podobu voleb mají různé názory i jednotlivé koaliční strany. "Každá politická strana má trošku odlišné představy o tom, jak by ty jednotlivé volby mohly vypadat," uvedl při nedávném projednávání kodexu v Senátu ředitel ministerského odboru všeobecné zprávy Václav Henych. Podle něj bude záležet na politické dohodě v parlamentu, které z navrhovaných úprav volebních pravidel budou nakonec schváleny.

Mezi novinkami, s nimiž kodex počítá, je snížení příspěvků politickým stranám za hlas, zavedení možnosti volit poštou nebo volba celopražského zastupitelstva podle pravidel pro krajské volby, což má zabránit opakování loňských sporů o ovlivnění výsledků voleb rozdělením Prahy do sedmi volebních obvodů.

Práce se asi protáhnou

Kodex také ruší rozdílné obálky pro jednotlivé typy voleb při jejich souběhu. V porovnání se současným stavem se nijak nemají změnit volební období, volební orgány, soudní přezkum, projednávání a přezkum kandidátních listin ani vlastní hlasování a zjišťování výsledků voleb.

Zákoník v paragrafovém znění měla vláda dostat od vnitra původně do konce roku, podle nového zadání se práce na zákoníku protáhnou. Pokud debata o změně pravidel voleb bude zahrnovat i diskusi s opoziční ČSSD, může se návrh ještě zásadně změnit.

Na senátní půdě měl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier námitky například proti navrhovanému snížení příspěvku stranám ze 100 korun na 30 korun za voličský hlas. Koalice to zdůvodnila potřebou snížit volební náklady státu. Snížení úhrad by ale podle Dienstbiera vedlo k tomu, že strany budou více shánět sponzorské dary. Vidí v tom korupční rizika s ohledem na požadavky donátorů vůči obdarovaným stranám. "Osobně si myslím, že je dobré spíše zajistit dostatečné financování politických stran z veřejného rozpočtu," uvedl Dienstbier.

Postavil se také proti možnosti zavést jednodenní hlasování při druhém kole senátních voleb a při opakovaných nebo dodatečných volbách i do krajských zastupitelstev. Lhůta mezi prvním a druhým kolem senátních voleb by měla být podle Dienstbiera dvoutýdenní, zákon by měl pamatovat na dostatečné informování voličů o postupujících kandidátech. 
O přímé volbě prezidenta už koalice se sociálními demokraty jednala. Pracovní komise se shodla na hlavních rysech voleb, existují ještě ale dílčí rozpory.