Ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán dnes vyzval chovatele, aby si nadále uvědomovali vysoké riziko nákazy, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti.

Pro chovatele je podle správy vhodné preventivní opatření, například zasíťování výběhů. Je také důležité, aby trus volně žijících ptáků nemohl kontaminovat vodu a krmivo. Proto by se měla voda a krmivo drůbeži podávat v budovách nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.

Šatrán již dříve uvedl, že v zemích Evropské unie bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Podle veterinární správy se od února nákazová situace zlepšuje v celé Evropě. V lednu bylo potvrzeno 118 ohnisek ptačí chřipky, nejvíce jich bylo v Polsku a ve Francii. V ČR jich bylo 13. V únoru klesl počet ohnisek v Evropě na 62, nejvíce jich bylo hlášeno z Francie. V ČR se v únoru nákaza potvrdila na čtyřech místech.

Ve velkochovu na Tachovsku se nákaza postupně potvrdila ve třech halách, z nichž každá má kapacitu 250 000 nosnic. Z podniku bylo do kafilerie odvezeno zhruba 1000 tun drůbeže a muselo se zlikvidovat sedm milionů vajec. Vyklízení skončilo v polovině ledna a majitel zatím nedokázal odhadnout, jak dlouho potrvá obnova chovu. Podle Českomoravské drůbežářské unie bylo loni v ČR zhruba pět milionů nosnic a vybití tak velkého chovu znamenalo zhruba 15 procent celkového počtu.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že majiteli chovu vyplatí na kompenzaci za vybití chovu 175 až 220 milionů Kč. Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík poslancům na sněmovním zemědělském výboru řekl, že peníze vyčleněné na kompenzace ministerstvu nebudou stačit.

Veterinární správa dříve uvedla, že ptačí chřipka ani prasečí mor nemají vliv na bezpečnost potravin. Ptačí chřipka se může přenášet na člověka, nikdy se nákaza ale nepřenesla konzumací potravin z nakažených zvířat.