Výzkum, jehož výsledky byly otištěny v magazínu Archives of General Psychiatry a o němž poté informovala také BBC, je založen na porovnání záznamů hodnot znečištění vzduchu na různých místech v Kalifornii a zdravotního stavu vybrané skupiny pěti set dětí. Mezi dětmi bylo 245 dětí bez autismu a 279 dětí s touto diagnózou. Ve studii je popsáno vystavení těchto dětí znečištěnému prostředí během doby, kdy byly ještě v děloze, a během prvního roku jejich života. Vědci z University of Southern California z těchto dat vyvozují souvislost, podle které může zvýšené znečištění vzduchu mít vliv na výskyt autismu či jiné trvalé neurologické účinky.

Autismus se řadí mezi poruchy, které mohou způsobovat potíže s komunikací či sociálními dovednostmi. Ty mohou vést k následné izolaci a psychickým problémům. Příznaky autismu mohou být v některých případech slabé a dovolit tak jedincům normálně se zapojit do společnosti, v jiných případech ale také velmi limitující.

Spojitost však nelze dokázat

Podle dalších vědců jsou však závěry tohoto výzkumu spíše nepravděpodobné. Podle Uthy Frithové z University College v Londýně studie nepřináší žádný přesvědčivý popis mechanismu, jakým způsobem by znečištěný vzduch měl mít vliv na vývoj mozku vedoucí k autismu. Obecným problémem tohoto typu studie je podle ní to, že nedokáže zahrnout všechny faktory, mezi něž patří například rodinná anamnéza, které mohou vznik autismu ovlivnit.

Všichni vědci se však shodují, že znečištění vzduchu zcela nepopiratelně vede ke vzniku jiných závažných nemocí. Bez ohledu na to, zda má vliv také na vznik autismu či ne, by proto pro zdraví společnosti bylo více než přínosné snažit se znečištění prostředí co nejvíce omezit.