Na toto kolbiště vstoupila například Indie, když se zřekla milionů dávek vakcín ve prospěch svých sousedních států v jižní Asii, kde soupeří o nadvládu s Čínou. Také Peking v minulých týdnech informoval o vyslání vakcín zdarma do 13 států a tvrdí, že plánuje dodávky do dalších 38 zemí. Moskva využila zpoždění v očkovacím programu Evropské unie k prodání svých vakcín Budapešti.

V ringu, v němž se uzavírají přeshraniční smlouvy a poskytují dary, je ale nápadná absence západních vlád, které se soustředí na očkování vlastní populace a upřednostňují poskytování vakcinační pomoci přes globální schémata, jako je iniciativa Covax, jejímž prvním cílem je zajistit dávky pro tři procenta nejzranitelnějších lidí v zemích s nízkými a středními příjmy. Británie, USA a Kanada a několik dalších bohatých států, které skoupily většinu západních vakcín dostupných v letošním roce, očekávají, že dosáhnou kolektivní imunity.

Vakcínová diplomacie

„V dnešní době je jednodušší získat jadernou zbraň než vakcínu,“ nechal se slyšet srbský prezident Aleksandar Vučić v lednu. Těmito slovy se chlubil ve chvíli, kdy do Srbska dorazila dodávka téměř jednoho milionu vakcín proti covidu-19 od Sinopharmu, čínské státní farmaceutické společnosti, napsal dnes deník The Guardian.

Od té doby si Srbsko doplnilo zásoby ještě desítkami tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, podepsalo smlouvu na vybudování továrny, kde se budou plnit lahvičky s ruskou vakcínou a pyšní se nejrychlejším postupem očkování v kontinentální Evropě. Bělehrad má momentálně tolik vakcín, že začal rozvíjet svoji vlastní vakcínovou diplomacii, poskytl tisíce dávek sousední Severní Makedonii a další dary se chystá v nejbližší době vyslat do Černé hory nebo do Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.

Zatímco Čína poslala u příležitosti vítání dodávky vakcín od Sinopharmu do Srbska na bělehradské letiště svého velvyslance v zemi a Vladimir Putin využívá diplomatické summity k nabízení Sputniku V, Washington, Londýn a další evropské metropole nechávají raději v záři reflektorů farmaceutické společnosti, které do značné míry samy rozhodují, kam a v jakém množství vakcíny poputují.

„Pfizer i Moderna tu jsou, aby vydělávaly,“ říká Agathe Demaraisová z výzkumné a analytické divize společnosti Economist (EIU). „Společnosti se nezabývají diplomacií. Mají krátkodobé cíle. Je velký rozdíl v tom, zda vakcínu na trh uvádí vláda, nebo firma,“ vysvětluje Demaraisová.

Vakcína jako dar

Zmíněný rozdíl dobře ilustruje vakcína vyvinutá ve spolupráci firmy AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou, kterou v Asii vyrábí Serum Institute of India a Dillí ji tento měsíc posílalo darem do jihoasijských zemí. I když přípravek vyvinula britská univerzita ve spolupráci s britsko-švédskou firmou, byl inzerován především pod značkou „dar od indické vlády a indického lidu“.

Oplátka za poskytnutí vakcíny nebude zřejmě vyžadována okamžitě, myslí si analytici. „Rusko a Čína se neobracejí na rozvojové země s heslem něco za něco,“ říká Desmaraisová. „V dlouhodobém horizontu se to ale vyplatí. A ruské a čínské vedení chápe, že pandemie tu s námi bude ještě po dlouhou dobu.“

V minulém roce, zatímco Washington vytruboval v kontextu reakce na šíření koronaviru heslo „Amerika na prvním místě“, Peking uzavíral rozsáhlé smlouvy na testování, výrobu a prodej vakcín v Latinské Americe, která je přitom tradiční americkou sférou vlivu.

Vakcíny proti covidu-19 mohou v aktuálním století, které pravděpodobně zažije další pandemie, představovat dobrou výchozí základnu pro rozšiřování medicínského průmyslu. Jordánsko, blízký spojenec USA na Blízkém východě, po desetiletí dováželo běžné vakcíny právě od amerických firem. Nyní, když se ale základem jeho vakcinačního programu proti covidu-19 stal přípravek od Sinopharmu, odborníci z oblasti zdravotnictví říkají, že se na čínské produkty začali dívat novýma očima. „Od nynějška budeme otevřenější, když přijde čínská firma a řekne, že má vakcínu proti záškrtu, dětské obrně nebo žloutence,“ říká tamní odbornice na infekční onemocnění a vládní poradkyně pro odpověď na pandemii.

Macron: Poskytněme část vakcín chudším zemím

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Evropa a Spojené státy část svých zásob vakcín proti covidu-19 poskytly chudším zemím. V rozhovoru, který dnes zveřejnil list Financial Times, řekl, že by se měly bohatší země vzdát čtyř až pěti procent dávek, a pomoci tak se zvládnutím pandemie.

Malá část evropských a amerických zásob vakcíny by podle Macrona pomohla chudým zemím, například v Africe, zahájit očkovací kampaň. Očkování v evropských zemích a USA by to přitom podle něj nijak neohrozilo. Krok podle prezidenta podporuje i německá kancléřka Angela Merkelová.

Macron rovněž řekl, že zaslání pěti procent zásob vakcín do chudých zemí by mimo jiné oslabilo pozici Číny a Ruska, které podle něj zneužívají nedostatku vakcín a snaží se protlačit své přípravky nejisté kvality. Francouzský prezident upozornil, že v Africe nyní často kupují vakcínu proti covidu-19 za „astronomické ceny“, někdy až třikrát dráže než Evropané. Podle Macrona je rychlé očkování ve státech kolem Středozemního moře, na Balkáně a na Blízkém východě v evropském zájmu. Bez proočkování tamních obyvatel by totiž Evropa nikdy nemohla otevřít své hranice.

Macronův návrh přivítala Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse by darování části zásob vakcín chudým zemím bylo v zájmu všech, neboť by se tak podařilo pandemii dostat dříve pod kontrolu. WHO už několik týdnů kritizuje bohaté státy, které podle ní hromadí vakcíny na úkor chudších zemí.