"Vakcíny pro dalších až 10,6 milionu obyvatel jsou v záloze od dalších výrobců. Měli bychom jí tak mít až pro 16 milionů lidí, což je více než je obyvatel ČR. Je to přístup, ke kterému přistoupily i další země," řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle něj bude do dvou týdnů vládě předložena vakcinační strategie, která stanoví postup pro pořadí různých skupin obyvatelstva při očkování.

Země EU jednají o dodávce vakcíny se sedmi výrobci, koupit je musí jen v případě, že projdou všemi testy a budou schválené. Očkování v ČR by pak mělo být hrazené z veřejného zdravotního pojištění, dobrovolné a přednostní pro rizikové skupiny a zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a další pro stát důležitá povolání.

Od firmy Astra Zeneca byly objednány tři miliony dávek pro očkování 1,5 milionu lidí. Dvě dávky pro navození imunity budou potřeba také u vakcíny firem BioNTech/Pfizer, kterou by Česko mělo mít pro dva miliony lidí. Pro stejný počet osob byla objednána vakcína od firmy Johnson & Johnson a zatím bez určeného množství je objednávka od firmy Sanofi.

Podle časového harmonogramu by už na konci roku 2020, pokud bude některá z vakcín schválená, měly přijít dávky pro 400 000 lidí, v prvním čtvrtletí příštího roku pak pro 850 000 lidí, ve druhém čtvrtletí pak pro 2,1 milionu osob, ve třetím 1,9 milionu osob a v posledním čtvrtletí příštího roku pro 250 000 osob.

Komise podle materiálu jedná také o očkovací látce pro nejvýše 2,56 milionu lidí od firmy Curevac, pro maximálně 950 000 lidí od firmy Moderna a až 3,5 milionu lidí od firmy Novavax, která část očkovací látky vyrábí i v Česku. Celkově by mohly dodat vakcínu až pro 10,6 milionu osob za 4,6 miliardy korun. Nejvíc by jich podle harmonogramu bylo dostupných ve druhé polovině příštího roku.

Formální žádost o schválení první vakcíny od firmy BioNTech/Pfizer se očekává do konce listopadu, schválená by pak podle materiálu připraveného ministerstvem zdravotnictví měla být do konce roku. První dodávka by pak měla následovat do osmi až devíti týdnů. Závaznou objednávku ČR musí odeslat do 15. prosince, od Johnson & Johnson do konce roku. Závazně objednáno má ČR od firmy Astra Zeneca.

Kdo bude očkován nejdřív?

Podle zveřejněného návrhu Národní strategie očkování proti nemoci covid-19, kterou připravovalo ministerstvo pod dřívějším vedením, by se nejdříve měli očkovat lidé nad 65 let, kteří trpí chronickou plicní nemocí, vysokým krevním tlakem, který se nedaří snížit léky, závažnými onemocněními srdce, ledvin či jater, těžkou obezitou, vážnou cukrovkou nebo jsou před některými druhy léčby rakoviny, jako je radioterapie, chemoterapie nebo imunosuprese.

První fáze počítá také s očkováním zdravotníků oddělení ARO, JIP, urgentních příjmů, infekčních a plicních oddělení, záchranné služby, pracovníků ochrany veřejného zdraví provádějících epidemiologická šetření, zaměstnanců laboratoří, kde vyšetřují vzorky na covid-19, a pracovníků a klientů zařízení sociálních služeb.

Ve druhé fázi by se pak mohli nechat očkovat praktičtí lékaři pro děti či pro dospělé, zubní lékaři nebo farmaceuti, také pracovníci integrovaného záchranného systému, další zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, kritické infrastruktury, členové krizových štábů nebo vlády. V poslední fázi by byla očkovací látka dostupná pro další zájemce.

Nemocnice mohou znovu dělat plánované operace

Vláda zrušila nařízení, kterým kvůli epidemii nového koronaviru zakázala nemocnicím poskytovat odkladnou péči. Nemocnice už mohou dělat plánované operace, musí ale mít zachovány zálohy pro pacienty s covidem-19.

"Nemocnice můžou postupně dle svých volných kapacit obnovovat tuto necovidovou péči a začít se stále více starat i o všechny ostatní občany pacienty, kteří měli tuto odkladnou péči zatím odloženu," uvedl ministr Blatný. Některé nemocnice už s obnovením plánovaných operací začaly. Například Fakultní nemocnice v Motole uvedla, že zahájí ortopedické výkony.

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nemocnicím omezit péči, kterou lze odložit, mimořádným opatřením 26. října. Záměrem bylo uvolnit lůžka pro pacienty s covidem-19.

Prymula bude mít smlouvu s úřadem vlády jako Babišův poradce

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula bude poradcem premiéra Andreje Babiše na úřadu vlády. Bude mít smlouvu jako ostatní poradci, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér. Potvrdil tak informaci, kterou přinesly Parlamentní listy. Prymula byl ministrem zdravotnictví do 21. října. Odejít musel poté, co deník Blesk přinesl fotografie, jak bez roušky vychází z restaurace, která měla být z nařízení vlády zavřená.

"Pan Prymula by mně měl radit ve zdravotnictví. Založil jsem tady takový zdravotnický NERV," řekl Babiš. Zkratkou NERV se označuje Národní ekonomická rada vlády. Návrhy tohoto poradního orgánu nejsou pro vládu závazné. "Bude mít nějakou smlouvu s úřadem, úplně stejnou jako s každým poradcem," dodal Babiš. 

O budoucím působení Prymuly dosud nebylo jasno. Prymula 15. listopadu v médiích na dotaz, jestli bude mít roli ve státní sféře, odpověděl, že zájem je, ale nic zatím nenastalo.