Nález, o kterém historici informovali v časopise PLOS One, je unikátní tím, že jde o první nalezenou kostru velblouda ve střední Evropě. Podle genetických testů šlo o křížence dromedára a velblouda dvouhrbého. "Takoví kříženci byli v době války oblíbení, byli větší, statnější a lépe zvladatelnější než jejich rodiče. Byli proto vhodní pro vojenské účely," řekl BBC vedoucí výzkumník Alfred Galik.

To, že byl velbloud používaný jako válečné zvíře, dokazují defekty na kostře způsobené postrojem a pravidelným vožením válečníka. Zároveň ale kostra ukazuje, že o cenné zvíře bylo dobře postaráno.

Objevení kostry je podle Galika o to cennější, že se našla ve městě, které přitom Turci nikdy nedobyli. Vědci se domnívají, že zde zvíře po prohře v bitvě u Vídně v roce 1683 zanechali a lidé si ho drželi jako zajímavou atrakci. To by vysvětlovalo, proč se našla celá nedotčená kostra – běžně totiž například poraněná zvířata osmanská armáda porazila a snědla.