Řecko se nachází v komplikované situaci. Před šesti lety se ocitlo na hranici státního bankrotu. Hrozbu odvrátily dva záchranné programy v celkové hodnotě 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč), ty si však ze strany Řeků vyžádaly značné závazky. Někteří hovoří o tom, že Řecko státní suverenitu odevzdalo do rukou takzvané trojice, tedy Evropské komisi, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Ačkoli ekonomické ukazatele naznačují, že se ekonomika země vrací do normálu, Řekům to tak nepřijde. Čtvrtina z nich nemá práci. V případě mladých je to potom každý druhý. V rámci úspor byly také seškrtány výdaje na důchody a mzdy. Ty navíc chodí s dvouměsíčním zpožděním. Spousta služeb v zemi je postupována nadnárodnímu kapitálu.

Favoritem je SYRIZA

Proti dosavadnímu postupu se staví Koalice radikální levice (SYRIZA), která již loni vyhrála volby do Evropského parlamentu. Ta v preferencích stabilně posiluje. Čtyřicetiletý lídr uskupení Alexis Tsipras slibuje zvýšit minimální mzdu a zastavit propouštění státních zaměstnanců. Mají se též zmrazit bankovní dluhy soukromníků ve finančních těžkostech. Nejpodstatnější ale je Tsiprasův požadavek na odepsání velké části řeckého dluhu. Ten ve finančních kruzích naoko vyvolal paniku. Ve skutečnosti je však zřejmé, že Řecko je zadlužené takovou mírou (asi 175 procent HDP), že svůj dluh nebude nikdy schopné splatit. Částečné odepsání je pro věřitele mnohem lepší než případný bankrot země. Nejvíce proti odepsání dluhu je Německo, které Řeky již delší dobu dotuje z peněz svých datových poplatníků.

Řecký premiér Antonis Samaras z konzervativní strany Nová demokracie (ND) před sliby Tsiprase varuje a považuje je za rizikové. Tsipras nejenom, že sliby prý nemá z čeho financovat, ale zemi by měl svými kroky vyvést z eurozóny. To Tsiprasův plán jednu dobu na přechodné období dokonce i sliboval. Většina Řeků si ale přeje v eurozóně zůstat, takže z tohoto kroku nejspíše sejde. Tsipras je navíc politicky nezkušený a funkci premiéra prý nezvládne.

Otázkou je většina

Syriza se opírá především o mladé voliče a obyvatele větších měst. Vládní konzervativci naopak spoléhají na přízeň starší a méně vzdělané části obyvatelstva. Zhruba tří a pětiprocentní náskok před ND však Syrize nezaručuje v parlamentu většinu. Koaličního partnera by mohla nalézt v novém liberálním a proevropsky motivovaném hnutí Potami (Řeka). To ve volebních preferencích vystřídalo neonacistický Zlatý úsvit. Dalšími potenciálními partnery pro Syrizu by mohla být tamní komunistická strana, kterou se Syrizou pojí ideový základ. Pro většinu voličů i předsatvitelů strany jsou však vize komunistů zastaralé.

Proti Syrize se vede očerňující kampaň nejen v Řecku, ale i celé Evropě. Konzervativní státnici se bojí, že by čerstvý vítr v plachtách zatuchlé řecké politiky mohl z Řecka přivát i do dalších parlamentů. Například ve Španělsku na popularitě získává hnutí Podemos, které má se Syrizou mnoho společného. Trhy a finančníci se obě hnutí snaží vykreslit jako ultra levicová a pomáhají si různými extrémními příměry.