Samoživitelky pod největším tlakem

Zatímco v roce 2021 žilo v chudobě 32,4 procenta domácností sólo rodičů, loni už to bylo 36,3 procenta. V drtivé většině jde o ženy, které po rozpadu rodiny zůstávají na péči o děti samy. Tyto domácnosti přitom tvoří čtvrtinu všech českých rodin – a jejich finanční situace je čím dál tíživější.

Pro srovnání: mezi úplnými rodinami s dětmi spadá do chudoby jen zhruba 12 procent a celorepublikový průměr je 9,5 procenta. „V Česku máme nastavený systém, který silně daní nízké příjmy a částečné úvazky, což jsou právě podmínky, v nichž se ocitají samoživitelé. Sleva na dani na děti se navíc nedá plně využít,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.

Podle ekonoma Petra Dufka je situace jasná: „Podíl částečných úvazků je u nás minimální, trh práce s nimi prostě nepočítá. To samoživitelům situaci zásadně komplikuje.“

Inflace, pandemie a málo školek

K prudkému nárůstu počtu chudých rodin přispěla nejen pandemie covidu, kdy mnoho rodičů přišlo o práci nebo ji muselo opustit kvůli zavřeným školám, ale i vysoká inflace posledních let. Během uzavírek přitom chyběla dětem i školní jídelna – často jediný zdroj levného a kvalitního jídla.

Výzkum Radky Dudové z Institutu SYRI ukazuje, že největším problémem byl nedostatek financí na základní potřeby. „Řada matek po rodičovské marně hledala stabilní práci, jiné přišly o zaměstnání přímo kvůli pandemii. Bez školní jídelny se situace ještě více vyhrotila,“ popisuje Dudová.

Nevládní organizace tehdy pomáhaly alespoň částečně, ale mnohé ženy byly nuceny prodávat domácí vybavení, oblečení, nebo hledat nárazové brigády – od úklidů až po darování krevní plazmy.

Dávky? Ostuda a byrokracie

Překvapivě malá část oprávněných rodin si žádá o sociální podporu. Důvodem je nejen stud a společenský tlak, ale i složitý systém. „Lidé se obávají odsudků, že by měli zvládnout postarat se o své děti sami. Přitom mnoho rodin na dávky jednoznačně nárok má,“ říká Prokop.

Částečnou úlevu by podle něj mohla přinést digitalizace a jednodušší možnost žádat – například o příspěvky na bydlení nebo nově chystanou Superdávku.

Ohroženy ale nejsou jen samoživitelky. Těžkou situaci mají i lidé s částečným invalidním důchodem či někteří senioři. Naopak výrazné zlepšení je vidět u domácností jednotlivců nad 65 let: zatímco ještě předloni jich v chudobě žila třetina, loni už necelých 19 procent.

Zatímco senioři se ze špatné situace začali postupně vymykat, samoživitelé naopak čelí stále větší hrozbě pádu na úplné dno.