Jen těžko srozumitelné jsou pro běžného voliče výstupy agentur Median a STEM/MARK, které pro Českou televizi zjišťují volební potenciál politických stran v jednotlivých krajích, na jehož základě zve ČT lídry osmi stran do předvolebních diskusních speciálů. Překvapivá jsou především vyšší čísla, než na jaká jsou lidé zvyklí z volebních modelů či průzkumů preferencí, ale údiv vyvolává i umístění některých stran.

V souvislosti s úvodní předvolební diskusí se v médiích objevila procenta volebního potenciálu osmi politických stran, jejichž karlovarští lídři dostali pozvánku do studia České televize. Zveřejněná čísla šokovala i politiky. „Další důkaz, že je něco shnilého v televizi České! 133,5% Gratulujeme! 133,5% dlouho nikdo nesečetl. Asi nechají volit i Slovensko,“ glosovala procentní součet volebního potenciálu vybraných osmi stran předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková, která jde do předčasných voleb v čele bloku Hlavu vzhůru!

Hlasy dostanou kandidáti od 155 procent oprávněných voličů

A to ještě nevěděla, že dalších 22 procent posbíraly nepozvané strany (KDU-ČSL 6 procent, DSSS 5 procent, Svobodní 4,5, Piráti 3,5 a její Suverenita 3 procenta), takže pak by součet poskočil na 155,5 procenta. Pikantní v této souvislosti je, že se v průzkumu objevila právě Suverenita, která ve volbách samostatně nekandiduje. Z toho poměrně jednoznačně vyplývá, že dotazovaným nebyl jako kandidující subjekt nabídnut volební blok Hlavu vzhůru!

Volební potenciál, jehož průzkum slouží jako podklad pro pozvání hostů do předvolebních diskusí, používají agentury, pokud chtějí stanovit obec sympatizantů určitého politického subjektu. „Ale zatímco u preferencí musí dotazovaný vyjádřit své stanovisko, pokud by byly volby, koho by volil, tak u volebního potenciálu by měl dostat celý výčet stran a vybírat si ze škály odpovědí typu ´určitě bych volil´, ´spíše bych volil´, ´stěží bych volil´, ´spíše bych nevolil´, ´určitě bych nevolil´ a podobně,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl, ředitel agentury STEM a člen představenstva agentury STEM/MARK.

Dotazovaný si může vybrat pro volbu více stran

Při výzkumu volebního potenciálu by měl mít tedy každý dotazovaný nabídku 24 kandidujících stran a těm přidělí patřičnou odpověď. Může tak „spíše volit“ zároveň jak ODS, tak komunisty i Stranu zelených. „Když zvažuje tři strany a všechny jsou na stejné úrovni, tak všechny tyto strany mají od vás stejný potenciál a ty strany, které byste nevolil, od vás mají nulový potenciál. Tazatel svou odpovědí označí, do jaké míry by byl ochoten tu kterou stranu volit,“ konstatuje Jan Hartl.