Na úvod celého protestního týdne přednášel Jiří Chotaš z Filozofického ústavu Akademie věd ČR o ideji moderní univerzity. "Manažerské řízení univerzit je podle mého názoru krajně nebezpečné," řekl na úvod několika desítkám studentů shromážděným v aule fakulty.

Kromě přednášek Týden neklidu v ústeckém pojetí nabídne filmové projekce, středeční happening Křížová cesta Josefa Dobeše a čtvrteční demonstraci. "Jde o budoucí podobu univerzit, jde o svobodu, jde o jejich nezávislost a koneckonců jde i o to, jak na studenty dolehne zamýšlené školné, které je koncipováno tak, aby z něj profitovaly v první řadě banky," uvedl v pozvánce na Týden neklidu na webových stránkách fakulty předseda jejího akademického senátu Martin Veselý.

Podporu protestu studentů vyjádřil i děkan filozofické fakulty Aleš Havlíček. Vedení ústecké univerzity ale reformu spíš podporuje. "Vedení UJEP se staví k reformě pozitivně. Změny vysokoškolského zákona vítá, avšak je si vědomo také skutečnosti, že návrhy nejsou ve všech oblastech dokonalé a je třeba o nich ještě jednat," uvedla mluvčí UJEP Jana Šiková.

Týden neklidu vyhlásili studenti vysokých škol po celé zemi, zúčastnit se ho mají tisíce lidí. Vysokoškolských studentů je v ČR přes 300.000. Akce odstartovala v neděli v pražském divadle Komedie debatou akademiků a umělců o vysokoškolské a kulturní politice.

Protestní pochody a happening

Na úterý jsou naplánovány protestní pochody v Brně, Olomouci a Českých Budějovicích, v Hradci Králové studenti "obsadí" školu a budou tam přespávat. Hlavní akcí pak bude středeční průvod Prahou, účastníci chtějí dojít před Úřad vlády. Menšími akcemi pak budou protesty pokračovat až do konce týdne. Například v Brně se na čtvrtek chystá happening "S vášní pro vzdělání", kdy budou přítomní svou lásku k veřejným vysokým školám demonstrovat hromadným líbáním na náměstí Svobody.

Studentům a většině akademické obce se nelíbí plánované zavedení školného, změny v pravomocích akademických orgánů a bojí se i zásahů komerční sféry. Reforma také počítá s takzvaným kontraktovým financováním, při němž by univerzity dostaly na několik let dopředu slíbený určitý objem peněz. Nově by se také školy měly orientovat buď na výzkum, vzdělávání nebo praktické uplatnění absolventů.