Dnes už ruina zdi je němým svědkem, který místním i turistům připomíná časy, kdy bylo východní Německo připraveno své vlastní občany raději zavraždit, než aby je nechalo přejít na Západ. Historici zdůrazňují, že umožňuje pochopit, jak NDR "zajišťovala" své hranice. Ukazuje rovněž, že v Berlíně netvořily hranice jen beton a zdi, ale také voda. „A takových míst je zapotřebí, aby se lidé mohli ponaučit,“ prohlašuje ředitel Nadace Berlínské zdi Axel Klausmeier.

Problémem je, že radní mají s lokalitami přilehlými zdi často jiný záměr. Řeč je zejména o místech, respektive zbytcích zdi podél jižního břehu Sprévy, který lemuje například cesta, zakončená asi 18 metry původní zdi. Je pokrytá graffiti, obklopená impozantními lampami a ježícími se bariérami z ostnatých drátů. V téže lokalitě se tyčí pozůstatek, který je podle historiků nejvzácnější, a to bunkr sousedící se zdí, v němž byly ukryty tři ze 26 rychlých člunů, na nichž východoněmecké pohraniční stráže hlídkovaly a pátraly po těch, kdo se pokusili překonat hranici po vodě.

Podle Klausmeiera by ale byla škoda pozůstatky zdi zlikvidovat nejen z historických, ale i z ekonomických důvodů, jelikož od roku 2006 bylo na obnovu 160 kilometrů dlouhé zdi vynaloženo 37 milionů eur (téměř jedna miliarda Kč) z veřejných financí.

Historik kultury Eberhard Elfert ze skupiny na ochranu pozůstatků Berlínské zdi Luise Nord se ale domnívá, že i přesto sílí snahy městských architektů ruiny původní zdi rozprášit. "Městští projektanti chtějí prostě zbytky zdi zlikvidovat," stěžuje si Elfert.

Místní úřady ale demolici zmíněných artefaktů odmítají, stejně jako zjednodušení srgumentů historika Elferta. "Doposud nebylo o ničem rozhodnuto a k projektům se lidé mohou vyslovovat na internetových stránkách. Není jisté, zda bude stavba chráněna zákonem," uvádí Carsten Spallek z místního stavebního úřadu.

Zeď není místem squaterů

Právě takovou ochranu ale požadují Elfert i Klausmeier. Nic na to podle nich nemění ani fakt, že například kdysi ke zdi přilehlou Köpenicker Strasse místo dnešních podnikatelů obývali squatteři a bezdomovci. Takovou argumentaci údajně často popoužívají právě radní. Od „nekalých“ živlů jsou přitom podle Klausmeiera místa, kudy zeď vedla, dávno očištěná a stávají se spíše častým místem nejrůznějších kulturních akcí.

V německé metropoli připomíná tento případ boj kolem slavné East-Side Gallery, nejdelší dosud stojící části zdi, která je pokryta uměleckými výtvory. V roce 2013 vyvolal projekt ohrožující část stavby širokou mobilizaci a přilákal i amerického zpěváka a herce Davida Hasselhoffa na místa, kde vystoupil na svém kultovním koncertu v prosinci 1989 u právě se hroutící Berlínské zdi.