Jan Pavel II. se stává blahoslaveným pouze šest let a jeden měsíc po své smrti v roce 2005. Blahoslavení je nutný předpoklad k dalšímu kroku - svatořečení, tedy prohlášení za svatého.

Slavnost ve Vatikánu sledují statisíce věřících. Velká část z nich přijela z Polska, odkud Jan Pavel II. pocházel. Ve Vatikánu jsou i čeští arcibiskupové Dominik Duka a Jan Graubner.

Blahořečení je v katolické církvi nezbytný krok předcházející prohlášení za svatého. Aby byl člověk označen za blahoslaveného, musí církev uznat, že učinil zázrak. V případě Jana Pavla II. bylo za zázrak označeno vyléčení francouzské řádové sestry Marie Simon-Pierre, která trpěla Parkinsonovou chorobou. Uzdravila se, když se její společnice modlily k Janu Pavlu II. Ten v závěru svého života trpěl stejnou chorobou.

Charizmatický Jan Pavel II. stál v čele katolické církve čtvrt století. Prohlášen za svatého je nezvykle brzy, protože od jeho smrti uplynulo teprve šest let a jeden měsíc.

Jan Pavel II. byl nejdéle sloužícím papežem minulého století

Papež Jan Pavel II. stál v čele katolické církve bezmála 27 let. Pro většinu věřících představoval charismatickou osobnost, naplněnou životním optimismem, otcovskou láskou a pevnými morálními zásadami. Pro své krajany z Polska byl navíc symbolem naděje v dobách komunistického režimu. Papež, jenž se díky své komunikativní povaze a nepředstírané srdečnosti těšil sympatiím i mimo obec věřících, byl dnes blahořečen.

Během svého pontifikátu v letech 1978 až 2005 zbořil Jan Pavel II. mnohá tabu. Veřejně například vyzval křesťany, aby se omluvili Židům za to, že je po staletí jako národ odmítali a uráželi jejich vyznání. Zároveň byl historicky první hlavou katolické církve, která navštívila synagogu a mešitu.

Ve snaze přispět k usmíření mezi stoupenci odlišných náboženství učinil Jan Pavel II. řadu omluv vůči těm, kdo v minulosti utrpěli újmu ze strany katolíků. Slova lítosti adresoval například obětem inkvizice, upálenému astronomovi Galileu Galilei či pravoslavným věřícím. Židům se papež omluvil za nedostatečnou aktivitu církve během jejich pronásledování nacisty a v roce 1999 vyjádřil lítost nad krutou smrtí církevního reformátora Jana Husa.

Jan Pavel II. se vždy zasazoval o právo na svobodu. Po zhroucení sovětského bloku ovšem neopomínal varovat ani před riziky zneužití nově nabyté svobody a před úpadkem hodnot.

Papež byl i pobodán

Papežovy názory se však pokaždé nesetkaly jen s pozitivními ohlasy. Terčem kritiky se stal mimo jiné proto, že odmítal ustoupit v otázce celibátu kněží, svěcení žen či v otázce antikoncepce. Stoupenci konzervativní a tradicionalistické linie papežovi naopak vytýkali příklon k modernistickému proudu katolické teologie, nemluvě o omluvách za některé činy církve v minulosti. Jeden španělský kněz dokonce papeže v roce 1982 pobodal. Šlo o druhý pokus o atentát během krátké doby; v květnu 1981 na papeže vystřelil turecký terorista Mehmet Ali Agca.

Jan Pavel II., občanským jménem Karol Wojtyla, se narodil 18. května 1920 ve Wadowicích nedaleko Krakova. V osmi letech mu zemřela matka, a o čtyři roky později ztratil staršího bratra.
Po ukončení střední školy, na níž se údajně rozhodoval mezi kariérou duchovního a herce, nastoupil na filozofickou fakultu univerzity v Krakově. Za druhé světové války začal ilegálně studovat teologii a filozofii a vysokou školu dokončil až v roce 1946. V témže roce byl vysvěcen na kněze.

Od roku 1963 působil ve funkci krakovského arcibiskupa a o čtyři roky později byl jmenován kardinálem. Papežem byl Jan Pavel II. zvolen v říjnu 1978. Ve svých osmapadesáti letech se stal nejmladší hlavou katolické církve od zvolení Pia IX. v roce 1846 a zároveň prvním neitalským papežem po 455 letech.

Do ČR zavítal Jan Pavel II. třikrát

Za svého života vydal přes pět desítek prací věnovaných katolické církvi a několik knih. Vedle toho vykonal 104 zahraničních návštěv, přičemž Československo, respektive Českou republiku navštívil třikrát.

Populární, ke konci života těžce nemocný papež, byl nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století, a zřejmě i druhým nejdéle sloužícím papežem v dějinách církve. Zemřel 2. dubna 2005 ve věku 84 let. Po pouhých 87 dnech poté byl zahájen proces jeho blahořečení, který vyvrcholil dnes.