Cílem novely je podle ministerstva zemědělství (MZe) snížit vysoké stavy spárkaté zvěře a škody, které působí v českých lesích, na zemědělských pozemcích a plodinách. MZe už dříve uvedlo, že přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila v Česku škody minimálně za 25 miliard korun. Snížit se má také administrativa.

Současná kontrola ulovené zvěře není podle ministerstva zemědělství (MZe), jež návrh novely předložilo, dostatečná. Novela proto zavádí plánování lovu podle poškození lesa, stát nově každý rok odvodí minimální počty lovu býložravé spárkaté zvěře podle míry poškození lesa, a to jednotlivě pro každou honitbu v Česku. Součástí novely je tak mimo jiné vznik Informačního systému evidence myslivosti (ISEM), který bude zaznamenávat míru poškození lesa přemnoženou zvěří. Poškození lesů bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a výsledky najdou myslivci v evidenčním systému. Tam budou muset také nahrát fotografii ulovené zvěře. Další změnou je způsob kontroly ulovené zvěře, myslivci budou muset kromě označení kusu plombou, jako tomu bylo doposud, do systému nahrát také fotografii ulovené zvěře.

Plnění minimální výše lovu bude stát průběžně vyhodnocovat, v případě nesplnění opatření ke snížení počtu zvěře v honitbě novela zavádí až desetitisícové pokuty. Stát může také zasahovat do mysliveckého hospodaření.

Novela rovněž podle Výborného posiluje práva vlastníků honebních pozemků. Jde například o možnost vstupovat do společenstva bez schvalování valnou hromadou, dále zrušení povinnosti členů společenstva ručit celým svým majetkem nebo zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky.

Výborný zároveň připustil, že v zákoně jsou části, o kterých se ještě bude muset jednat ve Sněmovně. Výhrady k novele mysliveckého zákona měly například Českomoravská myslivecká jednota nebo Český svaz ochránců přírody. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová na síti X oznámila, že společně s předsedou zemědělského výboru Michalem Kučerou (oba TOP 09) navrhne ukončení norování. "Trpí kvůli ní nejen samotné lišky, ale mnohdy přichází k újmě i psi. Tak nehumánní metoda lovu nemá ve 21. století místo," napsala.

Zákon o myslivosti nabyl účinnosti 1. července 2002 a od té doby byl více než dvacetkrát z různých důvodů novelizován.