Spousta místa pro novou stranu

KOMENTÁŘ - Aktuality autor: Sebastian Kantor

Jiří Dienstbier vypadl z vedení ČSSD, zjistil, že jeho přístup je mezi jeho kolegy menšinou. Mnoho lidí, kteří uvažovali, že budou konečně moci volit s klidnějším srdcem stranu, která je jim názorově nejbližší, zase zjistilo, že přišlo — byť doufejme jen krátkodobě — o svůj znovunabytý politický optimismus. Kdy jindy než teď tady byl větší prostor těmto lidem jejich nadšení vrátit?

Příští největší strana? Dienstbier, Wagnerová, Pospíšil, Fischerová, Schwarzenberg

Příští největší strana? Dienstbier, Wagnerová, Pospíšil, Fischerová, Schwarzenberg,zdroj: Mediafax

Erik Tabery a Ivana Svobodová v článku Se Zemanem spojme se v týdeníku Respekt píší, že to, že Jiří Dienstbier nejspíš novou stranu zakládat nechce, „je pochopitelné i z čistě politických důvodů: nová strana by to měla na zdejším obsazeném ‚trhu s politikou‘ těžké a volby se konají už za rok.“ Jenže je ten trh opravdu tak obsazený? Obsazuje ho nenápaditá a téměř striktně ekonomicky zaměřená ODS, nebo ČSSD, která na sjezdu ukázala, že se nijak měnit nehodlá, nebo snad strana komunistická?

Autorovi tohoto textu se zdá — a proto se ho rozhodl napsat — že se tady přehlížejí dvě věci:

a) Že je tady velké množství voličů s velmi podobným (a proto ke kompromisu vybízejícím) politickým přesvědčením, kteří by se dali charakterizovat takto: Ti, kdo by volili ČSSD, kdyby představovala moderní levicovou stranu skandinávského typu; ti, kdo by volili Stranu zelených, kdyby byla důslednější a aktivnější; a v neposlední řadě mnoho voličů Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách (tyto skupiny se samozřejmě částečně překrývají).

b) Že je na české politické scéně bohužel jen tak roztroušeno několik výrazných a slušných osobností, které těmto skupinám voličů odpovídají. Namátkou: právě Jiří Dienstbier, Eliška Wagnerová, Jiří Pospíšil, Táňa Fischerová a koneckonců i Karel Schwarzenberg.

Jak je z uvedených jmen vidět, tohle by nebyla žádná strana typu Věci veřejné. Že by hned několik z těchto lidí mělo velký potenciál být dobrým příštím prezidentem (nejvíce asi první dva jmenovaní) je pak už jen příjemným bonusem.

Zdroje: Vlastní