Dnes je pátek 27. ledna 2023., Svátek má Ingrid
Počasí dnes 0°C Zataženo

Aktualizováno: Sněmovna schválila sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání

Aktualizováno: Sněmovna schválila sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání
Poslanecká sněmovna | zdroj: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

Zákon, který umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU, nyní dostane k projednání Senát. Normu podpořilo 112 ze 130 přítomných poslanců, žádný z nich nebyl proti. Poslanci SPD se hlasování zdrželi, stejně jako Milan Brázdil a Taťána Malá (oba ANO).

O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze.

Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru zkrátila o třetinu na 30 dní lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesnila také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Sněmovní úpravy Karla Haase (ODS) a Heleny Válkové (ANO) mají podle nich zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně. Úpravy ocenil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), jehož úřad zákon připravil.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.

Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací.

Magnitského si v Rusku najal britsko-americký finančník Bill Browder, kterého v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky. Browder totiž tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí. Po Magnitského smrti dosáhl v USA schválení zákona.

Sněmovna schválila rezervaci značek na auta i konec velkého průkazu

Motoristé a dopravní firmy by si mohli v budoucnu rezervovat předem registrační značky na auta. Především firmy by si tak mohly vyřizovat potřebná povolení ještě předtím, než úřad vozidlo zapíše do registru. Žádosti o zápis do registru vozidel by také mohlo být možné podávat elektronicky. Schválila to sněmovna v novele zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Na základě pozměňovacího návrhu Stanislava Blahy (ODS), který připravilo ministerstvo dopravy, sněmovna do zákona vložila změnu, podle níž úřady už také od roku 2024 zřejmě nebudou vydávat takzvaný velký technický průkaz k vozidlu. Nahradí je osvědčení o registraci vozidla, takzvaný malý technický průkaz, který ale bude obsahovat víc údajů.

Předlohu musí projednat Senát a podepsat prezident.

Registrační značku bude možné rezervovat až na jeden měsíc. Žádost bude muset obsahovat VIN vozidla a pokud vozidlo VIN nemá, pak alespoň číslo podvozku. Vláda uvádí, že dopravci se potýkají se zbytečnými prodlevami při pořizování vozidel, neboť povolení, která ke své činnosti potřebují, jsou často vázána na registrační značku vozidla. Začít vyřizovat tato povolení si tedy mohou až poté, co je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel a registrační značka je mu přidělena. Do doby, než potřebná povolení získají, však nemohou vozidlo využívat, stojí v důvodové zprávě.

Změna týkající se technických průkazů, kterou podpořil i hospodářský výbor a také ministr dopravy Martin Kupka (ODS), předpokládá, že osvědčení o registraci vozidla, což je malý technický průkaz, by pak obsahovalo více údajů než dosud. Zrušení velkého technického průkazu zdůvodnil Blaha mimo jiné úsporami, ale i omezením administrativy. „Velký technický průkaz nemá smysl. Jeho obsah je dnes stejný jako to, co najdete v registru silničních vozidel,“ uvedl již dříve.

Ministerstvo dopravy v dnešní tiskové zprávě uvedlo, že registrační doklad budou úřady stále vydávat, ale bude se skládat pouze z jedné části. U starších vozidel se počítá s tím, že při nejbližším úkonu provedeném na registračním místě se odeberou oba doklady a vydá se doklad nový. „Neuvažujeme o žádné jednorázové nebo termínované lhůtě na výměnu. Pro majitele nových vozidel se nic nezmění, registrovat se bude stejným způsobem, pouze bude úřad vydávat jen jeden registrační doklad,“ uvedl Kupka.

Zpravodajka k novele Zuzana Ožanová (ANO) se pozastavila nad tím, že na prostudování takto rozsáhlého pozměňovacího návrhu měli poslanci málo času. Taková změna si podle ní zasloužila víc času. Kupka uvedl, že ministerstvo na tomto návrhu začalo pracovat až letos v létě a upřednostnilo čas, proto ho předložilo prostřednictvím této novely. Označil to za důležitou pozitivní změnu.

Návrh dále počítá se zrušením povinnosti předkládat protokol o evidenční kontrole při žádosti o registraci vozidla nebo při změně provozovatele. K protokolu o evidenční kontrole mají obecní úřady s rozšířenou působností přístup přes informační systém technických prohlídek. Proto se podle vlády jeví povinnost předkládat protokol o evidenční kontrole jako nadbytečná.

Sněmovna také na návrh hospodářského výboru rozhodla, že pokud se jako nový vlastník silničního vozidla bude zapisovat jeho dosavadní provozovatel, například v případě leasingu, nebude nutná evidenční kontrola. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se to ročně týká desítek tisíc lidí, kterým končí leasing. Místo dosavadních 800 Kč se bude platit jen 50 Kč. Prodlouží se také doba, po kterou je výsledek evidenční kontroly využitelný ve vybraných řízeních. Vláda navrhla prodloužení z nynějších 30 dnů na dva roky, ale sněmovna na návrh hospodářského výboru prodloužila platnost jen na jeden rok.

Zjednodušení má nastat i pro přepis vozidla na jiného majitele či provozovatele, kdy nově bude podle návrhu možné podat žádost separátně podáním původního a nového vlastníka či provozovatele vozidla. Žádosti však musí dostat stejný úřad.

Sněmovna také schválila, že technickou způsobilost historických vozidel budou posuzovat stanice technické kontroly. Platnost výsledku technické kontroly bude platit pět let. V případě veteránů s nejvyšší konstrukční rychlostí bude kontrolovat vozidla mobilním způsobem, tedy na místě určeném úřadem. Půjde o vozidla s obručemi nebo loukotěmi, které nelze testovat válcovou brzdou, uvádí se ve zdůvodnění návrhu.

Sněmovna schválila zrušení autorských poplatků za hudbu v prodejnách

Živnostníci asi do budoucna nebudou muset odvádět autorské poplatky za to, že v prodejnách budou mít puštěnou hudbu jako zvukovou kulisu. V případě restaurací nebo obchodních domů tato povinnost ale zůstane zachována. Sněmovna to dnes schválila v novele autorského zákona, který nyní dostane k projednání Senát. Změnu navrhovanou pirátskými poslanci podpořil ministr kultury Martin Baxa (ODS), proti byli správci autorských práv. Výtky k novele mají i producenti v audiovizi.

Nutnost platit autorské poplatky se nebude vztahovat na karikatury a satirická díla, sněmovna do výčtu přidala „pastiše“, tedy napodobeniny uměleckých děl na internetu. Provozovatelé internetových úložišť by podle novely měli blokovat jen takový obsah, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem, na který jsou uplatněna autorská práva. Právě tato změna má zabránit automatickému blokování karikatur. Sněmovní verze na rozdíl od vládní předlohy ani neukládá provozovatelům internetových úložišť povinnost sledovat obsah toho, co uživatelé vkládají na internet.

Podle vyjádření Asociace producentů v audiovizi (APA) není v ČR problémem overblocking, tedy preventivní blokování ze strany automatických filtrů, ale vysoká míra pirátství. „Ten, kdo bude nejvíce poškozen tímto ustanovením, jsou uživatelé, a to tím, když budou zakázány služby jako YouTube, k čemuž může v budoucnu tato legislativní změna vést,“ uvedla APA ve vyjádření zaslaném ČTK.

„Poslanci, kteří pozměňovací návrhy předkládají, se odborné debaty (na přípravě novely) nikdy neúčastnili a možná i s dobrým úmyslem nyní předkládají úpravy, které ale v konečném důsledku jdou proti smyslu celé směrnice a vytváří prostředí, které nebude funkční. Poslanci si musí uvědomit politickou a hospodářskou odpovědnost za to, že se budou podílet na vzniku legislativního paskvilu a že úroveň vymáhání autorského práva po neodborných zásazích nebude ani zdaleka dosahovat evropských standardů,“ míní APA.

Autorským poplatkům nemá podle přijaté úpravy předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka podléhat reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví, která by byla nahodilá, nevýdělečné povahy a nezávislá na přání příjemce. Podle Baxy by se to vztahovalo například na případy, kdy si provozovatel hudbu pustí pro svou potřebu ve vedlejší místnosti, než ve které bude obsluhovat zákazníky, i když by zvuk byl slyšet v obou místnostech.

Proti úpravě mají výhrady zástupci Ochranného svazu autorského (OSA) a Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Ředitelka české pobočky IFPI Petra Žikovská už dříve uvedla, že úprava přesahuje rámec výjimek povolených právem EU. Řešením by bylo stanovení tarifu autorských poplatků pro malé provozovny, řekla.

Předseda OSA Roman Strejček dnes uvedl, že sporná je na návrhu podmínka nevýdělečnosti. „Stát nemůže zavést výjimku podmíněnou nevýdělečnou povahou, jak soud EU již dříve rozhodl. Případná nevýdělečnost má sloužit pouze ke stanovení nižší ceny za práva autorů,“ sdělil Strejček ČTK.

Sněmovna také schválila rozšíření okruhu živých hudebních produkcí, které nebudou podléhat ohlašování Ochrannému svazu autorskému. Kromě folklorních vystoupení se ohlašování nebude vztahovat na kapely, které hrají výhradně vlastní produkci nebo díla, na něž se už autorská práva nevztahují.

Vládní novela vychází ze směrnic EU a má zajistit kromě ochrany autorských práv na internetu také spravedlivou odměnu pro autory. Zároveň by měla usnadnit využívání obsahu chráněného autorskými právy ve výzkumu či vzdělávání a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví.

Zdroje: