Podle Hamáčka nyní bude naopak nutné vedle epidemie řešit i krizi veřejných rozpočtů, protože schválenou verzi daňového balíčku považuje za "rozpočtovou katastrofu". ČSSD doufá, že rozhodnutí ještě není definitivní. "Věc má v rukou Senát, který může toto šílené rozhazování ještě zkorigovat, případně může zrušení superhrubé mzdy vetovat prezident," uvedl Hamáček.

V reakci na čtvrteční schválení daňových změn vyzval pardubický hejtman Martin Netolický z ČSSD stranu k odchodu z vlády, která podle něj přestala fungovat. Pokud tak ČSSD neučiní, bude podle Netolického pro smích. ČSSD, která neuspěla se svým alternativním návrhem, by měla opustit vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) i podle některých dalších straníků.

Na sazbách daně z příjmu byla v srpnu v koalici shoda, změnu postoje ČSSD ministrům za ANO nevysvětlila, řekl Babiš na dotaz ČTK. ČSSD podle něj naopak neprojednala s koaličním partnerem podporu pro návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka.

Sněmovna zrušila superhrubou mzdu a schválila stravenkový paušál

Změny v daňovém systému schválila sněmovna v noci na pátek, prošlo zejména zrušení superhrubé mzdy a výrazné zvýšení slevy na poplatníka. Zdaňování superhrubé mzdy tak v Česku zřejmě po 13 letech skončí, místo toho se bude od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u vyšších mezd nad 140 000 korun měsíčně 23 procenty. Zrušení ještě není definitivní, musí ho posoudit Senát a podepsat prezident. Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.

ČSSD s tím nesouhlasila, její předseda Hamáček navrhoval daň ze mzdy 19 procent a 23 procent pro část příjmů zhruba nad 140 000 korun měsíčně. O jeho návrhu se už nehlasovalo. Hamáček uvedl, že schválená verze daňového balíčku znamená rozvrat veřejných financí, ČR se podle něj enormně zadluží, dlouhodobě bude v ohrožení zdravotní i sociální systém a hrozí privatizace nemocnic a také kolaps důchodového systému.

Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá.

Proti Babišovu návrhu na zrušení superhrubé mzdy již dříve protestovala Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podporuje Babišův návrh prezident Miloš Zeman, ale pouze na dva roky. Schválený Babišův návrh však není časově ohraničen. Podle ministryně nebylo legislativně možné ho časově omezit. Zeman ale věří Babišovi, že politický závazek dodrží a zrušení superhrubé mzdy bude platit jen dva roky, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Podle výpočtu Národní rozpočtové rady bude zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Ministryně Schillerová odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard. Například zvýšení daňové slevy na poplatníka podle ní bude znamenat výpadek 35 miliard korun. Neuvedla, jaký dopad bude mít zrušení superhrubé mzdy.

Sněmovna schválila návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun.

Sněmovna spolu s tím v daňovém balíčku schválila také zavedení stravenkového paušálu. Přijala i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu.

Schválila zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Předložil ho Zbyněk Stanjura (ODS) a podpořil ho rozpočtový výbor. Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun.

Obce budou také moci nově stanovovat koeficient u daně z nemovitosti až na jedno desetinné místo, například 1,5 nebo 4,5. Nyní mohou použít jako koeficienty pouze celá čísla 2,3,4, a 5. S návrhem uspěl v rozpočtovém výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podpořilo to i ministerstvo financí, podle něj existuje po tomto řešení poptávka ze strany obcí.

Sněmovna rovněž umožnila podnikatelům mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání. Vztahovat se to má na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 31. prosince příštího roku. Majetek v první skupině, například některé zemědělské stroje, by se odepisoval jen jeden rok místo tří let. Majetek v druhé skupině, například auta, by se odepisoval tři roky místo pěti let.

Někteří členové ČSSD jsou pro odchod strany z Babišovy vlády

"Je to závěr čtyřletého populistického snažení (Andreje) Babiše, které skončí nejen krizí společenskou, ale také ekonomickou," uvedl na facebooku pardubický hejtman Martin Netolický. Podle něj by nedůstojná role ČSSD měla rychle skončit. "Ať si (ANO) dovládne, s kým chce. Nebudu možná populární, ale cítím elementární zodpovědnost vůči nám všem. Nejde ani o to, že obce a kraje mohou rezignovat na jakékoliv investice včetně evropských, ale jde o principy, zásady a zdravý selský rozum," uvedl Netolický, který v čele Pardubického kraje na konci října zahájil třetí funkční období.

ČSSD by měla okamžitě odejít z vlády. Výpadek 135 mld. na daních = chybí peníze na školství, zdravotnictví, sociální služby, policii, hasiče, důchody a další veřejné služby. Setrvání po přehlasování koaličním partnerem je rezignace na program a ztráta smyslu existence ČSSD.

— Jiří Dienstbier (@jiridienstbier) November 20, 2020

"Upřímně se modlím, aby ten marast jednoho soukromého hnutí již skončil. Nedodržení koaliční spolupráce je to minimum ze včerejší hloupé frašky," řekl na adresu ANO a k fungování koalice s ČSSD. ANO podle něj porušilo koaliční smlouvu, v daňových změnách nebyla koaliční shoda. "Podle mě ve čtvrtek přestalo vládní hnutí existovat. Hnutí ANO porušilo koaliční dohodu. Hlasovalo pro daňové změny fatálního charakteru," řekl ČTK Netolický.

K odchodu z vlády vyzval ČSSD i bývalý senátor Jiří Dienstbier, poslanec ČSSD Václav Votava na twitteru hovoří o zločinu na veřejných financích. "Setrvání po přehlasování koaličním partnerem je rezignace na program a ztráta smyslu existence ČSSD," uvedl na twitteru Dienstbier. Místopředseda středočeské ČSSD a někdejší hejtman Miloš Petera navrhuje k setrvání ČSSD ve vládě uspořádat anketu mezi členy a zachovat se podle jejího výsledku.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek ČTK napsal, že Netolický je oprávněně znepokojen tím, jak je ohroženo financování krajů. "Návrh je tak nesystémový a zásadní, že ještě pořad věřím, že může dojít ke změně nebo úpravě. Pokud by prošel ve stávající podobě, máme připravené určité kroky," uvedl Zaorálek.

Podle rozpočtové rady jde o dosud největší zásah do daňových příjmů

Daňovým odborníkům se nelíbí, že změny daní v rámci daňového balíčku byly přijaty až na poslední chvíli před koncem roku, a porušují tak snahu o předvídatelné a stabilní daňové prostředí. Samotné zrušení superhrubé mzdy vítají jako zjednodušení daňového systému. Výhrady ale mají ke snížení sazeb daně z příjmu. Měly být projednány samostatně a navíc nejsou v této době opodstatněné.