Roman Šmucler neví, zda je u nás více takových, kteří by byli ochotni podstoupit vyšší zdanění a pomoci tak státu.

Čekám na splnění slibu

„Přiznám se, že nevím, že k tomu nemám žádná relevantní data. Ale rozhodně bych si troufl typovat, že pokud by kdokoliv takzvaně bohatý měl o tom přemýšlet, tak by chtěl, aby to bylo pod kontrolou. Čili se nebavíme o prostém vyšším zdanění, ale o potřebě nového kontraktu mezi státem a občanem. To znamená, že stát nebude něco vzdáleného, stát jsme my občané," řekl ParlamentnímListům.cz podnikatel.

Ten si dovede představit, že bohatí pomohou státu, ale ne takovému, který před sebou valí dluhy a miliardy vyhazuje oknem. „Kdyby vláda plnila tu předvolební rétoriku, pro kterou jsem se do politiky původně zapojil, kdy politici říkali, že budou internetové aukce, jakmile TOP 09 získá ministerstvo financí, všechno půjde přes internet.... Tak já na to čekám. Určitě bych si rád připlatil třeba za lepší silnice," prohlásil Šmucler.

Ne vyšší daně, aby si někdo kupoval Slavii...

„Pokud by to ale mělo být o tom, že přidáme nějakou miliardu z daní a výsledek bude, že stát to vyhodí oknem, tak je lepší, ať bohatí lidé neplatí daně vůbec a dají raději práci lidem, protože stát ty peníze promrhá a ještě připraví lidi o práci. Ale když by to bylo jenom tak, že si někdo koupí Slavii a ještě Spartu, tak to opravdu ne," konstatoval Šmucler se zjevným odkazem na někdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS). Ten před nedávnem koupil fotbalovou Slavii, čímž opět vyvolal spekulace o tom, jak přišel ke svému nemalému majetku.

Roman Šmucler sice neví, jestli je v názoru na „dobrovolné" vyšší zdanění sám, ale ParlamentníListy.cz to již před časem zjistili za něj. 

Bernard by na daních přitlačil, ale

Třeba známý podnikatel v pivovarnictví Stanislav Bernard si dovede si představit, že by státu odváděl ještě více, než dnes. „Za situace, která zde dnes je, že velká většina peněz je obhospodařována naprosto neefektivně a část peněz se ročně rozkrade, odhady mluví o 120 miliardách za rok, tak je jakákoliv koruna navíc od bohatých do tohoto zkorumpovaného a rozkrádajícího se systému, jako kdybyste ty peníze hodil do žumpy nebo do černé díry. Vždyť teď nejsou třeba schopni říci, kam jde povodňová stokoruna, což je tedy bordel," podotýká s tím, že zdravému systému má cenu pomáhat, ale současnému tuzemskému ne.

Přesto Bernard připomněl, že bohatí lidé jsou zdanění stejně jako jiní, a tudíž přispívají daleko více, než méně movití občané. Problém je podle něho ale v tom, jak člověk ke svému bohatství přišel. Někdo si to vydělal vlastní tvrdou prací, jiný méně poctivými prostředky.

„Progresivní zdanění, po kterém neustále volají sociální demokraté, do rozpočtu přinese pár jednotek miliard korun a při 180 miliardových schodcích je to kapka v moři. Nad poměry si v Česku žijeme už léta. Když nyní při dvouprocentním růstu nebude vyrovnaný rozpočet, ale třeba sto miliardový schodek, tak je ekonomika i společnost nemocná," myslí si Bernard. 

Prachy do cedníku nikdo nedá

Lapidárně to za všechny bohaté vyjádřil před časem pro ParlamentníListy.cz viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. „Pokud jde o myšlenku, že by bohatí či firmy podpořili dobrovolně stát, tak v Česku narážíme na dva problémy. Málokdo rozumný bude lít vodu do cedníku. Sponzorovat firmu, která bezhlavě rozhazuje miliony, stamiliony i miliardy. To je prostě nesmysl. Ekonomický i morální," uvedl.

Poukázal přitom na to, že stát přímými dotacemi, daňovými odpustky či supervýhodnými privatizacemi. Ministerstvo financí podle něj vyplácí každý rok pod nálepkou veřejně prospěšných účelů z republikové pokladny mnohamilionové dotace bohatým soukromým firmám, aniž by kontroloval, jak jsou využity. „Uherskohradišťskému Synotu tak stát a město postavily stadión za dvě stovky miliónů korun. Klub, který patří mezi nejbohatší pětici v první lize, se na stavbě podílel osmnácti milióny," popsal Okamura. "Řekněte mi, proč stát a město jednomu z pěti nejbohatších fotbalových klubů daroval 180 milionů korun na super komerční činnost," dodal kriticky.

Bohatí za hranicemi cítí zodpovědnost

Připomeňme, že loni v Německu skupina milionářů a miliardářů založila Klub bohatých a kancléřce Angele Merkelové navrhla, že se určitou formou daně pro bohaté vzdá po deset let deseti procent svých příjmů ve prospěch rozpočtu země. Hned potom v USA boháči kvůli rekordnímu rozpočtovému schodku sami navrhli zrušit daňové úlevy pro lidi s výdělkem nad milion dolarů ročně, které ve Spojených státech platí od roku 2001, kdy je zavedl prezident George Bush.

V jedné z iniciativ podepsalo pětačtyřicet milionářů otevřený dopis za zvýšení daní. Další podobné iniciativy na sebe nenechaly dlouho čekat. K problému se podobně postavil i jeden z nejbohatších lidí světa Warren Buffett. Pro televizní stanici ABC News přímo reagoval: „Myslím si, že lidé na vrcholku, lidé jako já, by měli platit na daních mnohem více. Jsme na tom lépe, než jsme kdy byli."