Jaká je vaše prognóza pro aktuální volby do Poslanecké sněmovny?

Vidím to tak, že ČSSD vyhraje, protože je k tomu odsouzená. Je mi však líto, že je v jejím čele takový nýmand jako Bohuslav Sobotka. Je nevýrazný a nic neumí. S Michalem Haškem je to podobné. Snažil jsem se mu dříve trochu pomáhat, ale pak mi začal lhát. Chtěl jsem na něm kdysi, aby nedělal s Jaroslavem Tvrdíkem, a za tři dny jsem dostal zprávu, že s ním dělá. Tvrdík byl totiž můj nejhorší personální omyl. Komunisti budou druzí a budou chtít vlastní velvyslance, členy dozorčích rad, náměstky. Proti tomu bude vedení socanů bojovat a pak už tady zbývá jediný koaliční partner, a to TOP 09. Vždyť ODS je ve strašném propadu.

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek povolební koalici s ČSSD jednoznačně vyloučil…

Při Kalouskově šikovnosti věřím, že se mu to i přes podobná prohlášení podaří. Ostatně předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si to myslí také.

Opravdu bude pravice muset nyní dlouho nabírat síly?

Možná, ale nemusí to být osm let, jak se říká. ČSSD nebude tak rychlá ve změnách, které ekonomika potřebuje. Pravice se navíc bude vyvíjet i v Německu, na němž jsme dost hospodářsky závislí.

Co si myslíte o straně ANO Andreje Babiše?

Je to žok peněz. Nic víc, nic méně. Marně u ní hledám myšlenky. Osobně si vážím Věry Jourové a Martina Stropnického. Nicméně když přijdou s tím, že jsme inteligentní národ, ale dnešní politici dělají všechno blbě a jsou to idioti, to je podle mě málo. To může zabrat v hospodě čtvrté cenové skupiny.

Myslíte si, že lze vést zemi stejně jako firmu, jak o tom mluví právě Babiš?

Firma se vede tak, že se rozdělí práce mezi zkušené pracanty a všichni dohromady uděláme moc. Ohledně vedení státu je to ale opravdu trochu něco jiného.

Není ANO podobný projekt jako Věci veřejné?

Je a taky stále roste. Pan Babiš se stále s někým dohaduje o své spolupráci s StB. Zapomněl ale, že když někdo podepsal vázací akt, což za bývalého režimu podepsali všichni obchodníci, diplomaté a novináři, co pracovali v zahraničí, tak to nebylo jen tak. Myslím si, že to není typ vhodný pro vedení státu.

Kdysi jste mi na diktafon prohlásil, že je Babiš podvodník. Stále si za tím stojíte?

Ano, je to podvodník. Na tom nemám co měnit.

Premiér z bývalého režimu Lubomír Štrougal, váš přítel, naopak vynášel Babiše do nebe jako vynikajícího podnikatele. Proč se v názorech tak lišíte?

To, co řekl Luboš Štrougal vám, mi sdělil i Vašek Valeš, který je bohužel už po smrti. Říkal, Mirku, to je vynikající obchodník na evropské úrovni. Nicméně dodal, že je to charakterově zmrd. Skoro dva roky kradl. Nechal si přiklepnout Unipetrol, ale jeho výrobky prodával ve svých firmách a Unipetrolu nezaplatil.

Ostatně i vás skoro všichni obviňovali z podvodů, ale nic se neprokázalo. Šlo opravdu jen o eliminaci politického soupeře?

Na policii jsem byl dávat řadu vysvětlivek. Kolem Mrázka to totiž nebyly jediné odposlechy, které se o mě otřely. Nikdy jsem nebyl vyšetřován, natož, abych byl obviněn či stanul u soudu. Tam jsem byl vždy jako svědek. Někteří lidé se v tomhle státě nezastaví před ničím. Podle mě tím jediným důvodem byl fakt, že jsem podporoval Miloše Zemana.

Osobně jsem s prezidentem uskutečnil rozhovor a podle časopisu Respekt, jmenovitě Silvie Lauder, i když ona ve svém komentáři zbaběle nejmenovala, jsem Zemanův „novinářský blbeček“. Jak na to nahlížíte?

Respektu jsem odmítl dát rozhovor. Ten časopis nemám rád. Lže, jako když tiskne. Několikrát jsem se s ním zkoušel soudit, většinou vyhrál, ale nic z toho nebylo. Nicméně ostatní média jsou nyní mým největším spojencem.

Nemyslíte si, že vaší drsnou kritikou Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého a jejich působení ve SPOZ škodíte straně, kterou jste zakládal?

SPOZ v jejich rukou hlavně začala škodit mně. Chovám se jako oni, i když nechci být jako oni. Ve svém věku se už musím bránit. Nechci být ani premiérem, ministrem nebo kancléřem. To jsem řekl i Miloši Zemanovi.

O podpoře mnoha členů strany už víte od sjezdu SPOZ. Proč se situace mezi vámi a vedením vyostřila až nyní před volbami do Poslanecké sněmovny?

To je pravda a nešlo jen o Prahu. Ze čtrnácti krajů za mnou přišlo osm delegací, které přinesly nominační lístek a chtěly, abych jim ho podepsal a minimálně kandidoval na místopředsedu strany. Odpor, jaký to vzbudilo u těch dvou šašků podporovaných prezidentem, mě přivedl k tomu, že jsem o to neusiloval. S přáteli politology, sociology, právníky a obchodníky jsem pak vedl řadu rozhovorů o tom, co se vlastně ve společnosti děje. A shodli jsme se, že takový marasmus, jaký zde dnes máme, tu nebyl od druhé světové války. Navíc proti tomu není dost bojovníků. A to byl jeden z důvodů, proč jsem kývnul na to, že budu lídrem SPOZ v Praze. Nechtěl jsem se na všechno vykašlat a chodit po hospodách s tím, jaký je zde marasmus. Počítal jsem, že se mnou někdo bude jednat. Nikdo to neudělal. Nyní jsem chtěl lidem jen říci, co si o tom všem myslím, ale rozhovor v České televizi byl zrušen, takže to sděluji všem ostatním médiím.