Silvestrovské oslavy za socialismu měly své specifické kouzlo, které se od dnešních oslav výrazně lišilo. Zatímco dnes lidé tráví poslední den roku na horách, v exotických destinacích, v restauracích nebo na velkých večírcích, za minulého režimu byla většina oslav spíše komorní záležitostí v kruhu rodiny a přátel. Domácí prostředí, chlebíčky, jednohubky a televizní estrády byly neodmyslitelnou součástí tehdejšího silvestra.

Chlebíčky a ruský sekt jako symbol oslav

Přípravy na silvestrovský večer začínaly v kuchyni. Rodiny si pořídily veku, salám, sýr, vlašský nebo pochoutkový salát a z těchto surovin připravovaly chlebíčky, které byly hlavním občerstvením. K tomu se přidaly jednohubky a další drobné pochutiny.

Na přípitek se obvykle kupoval levný sekt, ale kdo chtěl oslavit příchod nového roku stylověji, sáhl po ruském sektu Sovetskoje Igristoje, který byl tehdy považován za luxusní záležitost. Během večera se popíjelo pivo, víno nebo oblíbené míchané nápoje, jako například beton (kombinace becherovky a toniku) nebo bavorák (fernet s tonikem). Celkové náklady na takovou domácí oslavu se pohybovaly kolem 350 Kč, což byla tehdy poměrně přijatelná částka.

Televizní estrády jako vrchol večera

Televize hrála během silvestrovského večera klíčovou roli. Československá televize připravovala speciální silvestrovské estrády, které byly výkladní skříní tehdejší kultury a zábavy. První silvestrovské vysílání se objevilo na obrazovkách už v roce 1953 a skládalo se z několika hodinových bloků, ve kterých se střídaly filmové ukázky a hudební vystoupení. Na konci programu se objevily hvězdy tehdejšího československého showbyznysu, jako Oldřich Nový, Miroslav Horníček, Vlasta Burian, Jan Werich a další.

V 60. letech se začala formovat tradice moderátorů, tehdy nazývaných konferenciéři. Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák byli jedněmi z prvních, kteří si získali srdce diváků a stali se stálicemi silvestrovských pořadů. V 70. letech se k nim přidal Vladimír Menšík, jehož humor a charisma udělaly z těchto estrád nezapomenutelnou podívanou. Na konci 70. let zažívaly tyto pořady obrovský úspěch, a diváci se těšili na vystoupení známých herců a hereček, kteří se objevovali nejen ve filmech a seriálech, ale i v těchto zábavných programech.

Náročná výroba a nezapomenutelný humor

Výroba silvestrovských estrád byla náročná a vyžadovala téměř rok příprav. Od roku 1968 se pořady předtáčely, aby se předešlo chybám, které byly v přímém přenosu neomluvitelné. Československá televize si byla vědoma, jak důležité tyto pořady pro diváky byly, a proto na jejich produkci nešetřila. Rozpočty byly téměř neomezené, což umožnilo vytvořit kvalitní a zábavné programy, které si mnozí diváci dodnes rádi připomínají.

Půlnoc a pokračování oslav

Když se blížila půlnoc, rodiny se často scházely nejen doma, ale i před domy, kde společně odpočítávaly poslední minuty starého roku. V rukou držely prskavky a o půlnoci si připíjely na nový rok. Oslavy pak pokračovaly často až do ranních hodin, ať už doma, nebo na menších sousedských setkáních.

Mladí na diskotékách

Zatímco starší generace trávila silvestr u televize, mladí lidé toužili po jiné zábavě. Diskotéky byly oblíbeným místem, kam se scházela mládež, aby tančila na hity té doby. Playlisty byly předem schválené, a mezi českými interprety dominoval například Michal David se skupinou Kroky Františka Janečka. Mladí lidé si na diskotékách užívali hudbu, tanec a sbírali céčka, která byla tehdy populárním fenoménem.

Závěr

Silvestrovské oslavy za socialismu měly své kouzlo a tradice, které se v mnohém lišily od dnešních oslav. Byly více rodinné, komorní a spojené s domácí pohodou. Televizní estrády, chlebíčky a ruský sekt tvořily neodmyslitelnou součást těchto oslav, které i přes omezené možnosti dokázaly vytvořit nezapomenutelnou atmosféru.