"Pokud bude TOP 09 po volbách ve vládní koalici, pak proti funkci ministra zahraničních věcí v zásadě nic nemám. Záležet bude na tom, jak moc mě zdolá předvolební boj. Zdraví mi ale zatím slouží," řekl pro ParlamentníListy.cz dvaasedmdesátiletý Schwarzenberg.

Politolog Pavel Šaradín poukázal na to, že senátor Schwarzenberg dbá rad svých lékařů a již přijetí funkce lídra TOP 09 podmiňoval pozitivními diagnózami o svém zdraví.

"Samozřejmě může vyvolávat určité pochybnosti, zda politik staršího věku takto vrcholnou pozici v exekutivě zvládne. V případě Schwarzenberga ale můžeme očekávat, že organizačními záležitostmi a chodem úřadu případně pověří opět někoho mladšího a sám se bude věnovat exkluzivnějším záležitostem," sdělil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek.

Odborník Bohumil Doležal poukazuje na pravidlo, že v případě koaliční vlády náleží post místopředsedy vlády právě šéfovi druhé nejsilnější strany v koalici. Funkce místopředsedy kabinetu se přitom obvykle spojuje s pozicí ministra zahraničních věcí. "Představa, že by šéf druhé nejsilnější strany v koalici komentoval politické dění například jen ze Senátu, je nemyslitelná," řekl Doležal.

Senát jako skladiště starých politiků? V ČR odrazový můstek

Mlejnek připomíná zavedenou praxi ve Velké Británie, kde působí Sněmovna lordů jako parlamentní poradní a kontrolní orgán, do něhož mnohdy zasedají právě starší či vysloužilí politici.

"Původně se počítalo s tím, že i česká horní komora bude fungovat jako jakási rada starších. Mnozí také očekávali, že Senát bude jakýmsi odkladištěm přestárlých politiků. Podíváme-li se ale na historii českého Senátu, vidíme spíše, že mnohdy fungoval více jako odrazová rampa pro vstup do vrcholné politiky," vzpomněl Mlejnek na politické začátky šéfa ODS Mirka Topolánka, bývalého místopředsedy vlády Alexandra Vondry (ODS) či exministra Jiřího Čunka (KDU-ČSL), kteří se právě přes Senát do nejvyšší politické arény probojovali.

Starší politici podle Mlejnka většinou mohou do politiky vnést více nadhledu, moudrosti a zkušeností. "Často mají také rozsáhlé kontakty," upozornil politolog. Proto by podle něj také stála za úvahu určitá reforma českého Senátu. Ten by se mohl více přiblížit modelu horní komory ve Velké Británii a kromě volených členů by mohl být rozšířen o posty pro jmenované politiky. "Zasedat by do něj mohli například bývalí prezidenti, nebo premiéři, kteří byli ve funkci alespoň čtyři roky," dodal Mlejnek.

www.parlamentnilisty.cz