Prokuratura požadovala devítiletý trest vězení. Jašinovi právní zástupci žádali osvobození.

Devětatřicetiletý Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení v červnu byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali únorový ruský vpád na Ukrajinu. Zatčen byl v souvislosti se svým videostreamem na platformě YouTube, kde mluvil o vraždění civilistů ruskými vojáky v Buči u Kyjeva.

Ruské úřady Jašina obvinily, že o působení ruské armády vědomě šířil lživé informace, ačkoliv Moskva činí „opatření na podporu bezpečnosti“, stálo v obžalobě. Jašin tvrdí, že je nevinen a že ve zveřejněném videozáznamu hovořil o pozici všech stran ohledně událostí v Buči, včetně Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes odsouzení opozičního politika hájil. „Kdo je Jašin?“ otázal se nejprve Putin v odpovědi na dotaz novinářů v Biškeku a pak prohlásil, že není správné zpochybňovat rozhodnutí soudu.

„Autoři rozsudku jsou ohledně Putinových vyhlídek optimističtí, podle mne přehnaně optimističtí,“ zareagoval na verdikt sám Jašin podle serveru Meduza. „Silní vůdci jsou klidní a sebevědomí, zatímco slaboši se snaží všem ucpat ústa a zlikvidovat každý nesouhlas. Změny nejsou daleko za horami, ale brzy nás čeká spousta práce, abychom obnovili spravedlnost a humanismus v naší zemi,“ dodal.

V Rusku, jehož vedení bez ohledu na četná svědectví a důkazy trvá na tom, že ruští vojáci na Ukrajině neútočí na civilisty a na civilní cíle, od letošního března hrozí až 15 let vězení za šíření informací, které se odchylují od oficiální verze.

Putin pohrozil tvrdou odplatou v případě jaderného útoku na Rusko

Putin dnes také pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.

Vladimir Putin na jednání euroasijské ekonomické rady | zdroj: Profimedia

„Poté, co výstražný systém dostane signál o raketovém útoku, vyšleme do vzduchu stovky, opravdu stovky raket, které není možné zastavit... Co to znamená? Pád částí raketových hlavic na ruské území je tak jako tak nevyhnutelný. Nicméně z nepřítele nezůstane nic, protože zlikvidovat stovky raket nelze,“ řekl Putin ve vystoupení, jehož část zveřejnil ruský portál Izvestija. Zdůraznil, že Rusko má nyní k dispozici hypersonické zbraně.

Putin naznačil, že podle něj by hrozba použití jaderných zbraní mohla přijít z USA. Prohlásil, že Rusko na rozdíl od USA dosud neuvažovalo, že by bylo z jeho strany přípustné provést jako první preventivní jaderný úder.

„USA mají teorii preventivního úderu... Když už mluvíme o odzbrojovacím úderu, tak by možná stálo za to zamyslet se, jestli nepřevzít některé postupy našich amerických partnerů, jak zajistit svoji bezpečnost,“ citovala Putina agentura TASS.

Americký ministr obrany Lloyd Austin v reakci na Putinova slova řekl, že vyhrožování jadernými prostředky je vysoce nezodpovědné. „Zatímco Kreml pokračuje v kruté a ničím nevyprovokované válce proti Ukrajině, celý svět pozoruje, jak se Putin pouští do velmi nezodpovědného řinčení jadernými zbraněmi,“ řekl šéf Pentagonu.

Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Putin reagoval na rozhovor bývalé německého kancléřky Angely Merkelové s týdeníkem Die Zeit, v němž řekla, že dohody byly pokusem poskytnou Ukrajině čas a dát jí příležitost zlepšit svoji obranu. Cílem minských dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty.

Putin uvedl, že právě kvůli rozčarování z minských dohod si Rusko není jisté, s kým jednat ohledně současné situace na Ukrajině. „Už mnohokrát jsem řekl, že jsme připraveni dojít k dohodě, jsme otevření, ale nutí nás to zamyslet se, s kým máme tu čest,“ sdělil Putin.

Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si už podle odhadů vyžádal desítky tisíc životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.