Richard Richtermoc je zakladatelem a jednatelem společnosti Thermoil. V roce 2008 se stal rovněž ředitelem marketingu a PR. Thermoil je přední českou společností s celostátní působností v oblasti prodeje a distribuce topných olejů. Zajišťuje vytápění tisíců domácností a stovek podniků již téměř 15 let. Hlavním předmětem činnosti jsou dodávky a distribuce topného oleje extra lehkého (TOEL) jako ekologického a ekonomického paliva a dodávky, montáže a rekonstrukce tepelných zdrojů a soustav pro vytápění domácností i průmyslových objektů. Thermoil provádí také sezónní vytápění stavenišť a výstavních nebo průmyslových prostor a poradenský servis v oblasti vytápění, paliv, energií a energetických úspor (energetický audit). Jedním z faktorů, který přímo ovlivňuje váš business - distribuci topného oleje, je cena ropy. Nízká cena ropy je jedním z příjemných aspektů současného ekonomického ochlazování. Jaký by podle vás mohl být další cenový vývoj? Myslím si, že se ceny ropy nedají s nějakou velkou pravděpodobností předpovídat. Vždyť si jen vzpomeňte na analýzy slovutné banky Goldman Sachs, jejíž analytici předpovídali růst cen ropy do konce roku 2008 až ke značce 200 $ za barel. Nakonec se ukázalo, že tyto analýzy sloužily pouze k jedinému účelu - nalákat další pasažéry letadla jménem "razantní růst cen ropy" těsně před tím, než pilot s padákem z letadla vyskočí a osatní pasažéry nechá spadnout. Vezmu-li v potaz vývoj údajů, jako jsou každotýdenní vývoj zásob ropy v USA a dále zprávy společností, které se zabývají sledováním logistiky ropy po celém světě, pak si myslím, že poptávka po ropě poměrně razantně klesla, což by mělo znamenat udržení současných cen v pásmu 30 - 50 $ za barel po dobu několika následujících měsíců. Podstatnou roli v dalším vývoji hraje i fakt, že z trhů se ve velké míře doslova „vypařili“ spekulativní peníze investorů, jako byly investiční banky, hegdové nebo suverénní fondy. Jak se díváte na ekonomický vývoj? Čeká Česko hluboká recese? Já bych se slovem "recese" zacházel opatrně. Jeho použití je dáno určitým vývojem tempa růstu, či spíše poklesu, makroekonomického agregátu HDP. Je zde tedy sledována ekonomika jako celek a nikde není řečeno, že i v době recese neexistují podniky, které rostou a dosahují velmi slušných prodejních a ekonomických výsledků. Proto bych místo slova "recese" raději použil termín "vyčištění" - ti, co bezhlavě věřili růstu na věčné časy a zvolili chybnou podnikatelskou strategii, budou nuceni z trhu odejít a jejich místo zaujmou hráči noví. Vše je naprosto přirozený běh věcí. Budou-li vlády v ČR a v zemích našich největších obchodních partnerů do ekonomiky razantně zasahovat, pak nás čeká dlouhá a hluboká recese. Nechají-li ovšem věcem volný průběh, lidská aktivita a podnikavost vše vyřeší sama. Jednou z vašich činností je i vytápění stavenišť a průmyslových prostor. Právě stavebnictví a průmysl patří mezi krizí (recesí) nejvíce postižené oblasti. Projevil se tento fakt nějakým způsobem i na zakázkách pro vaši firmu? Více než ekonomické cykly ovlivňuje naše podnikání počasí. Ačkoliv je dle médií stavebnictví jedním z odvětví, které nejvíce krize postihla, já musím říci, že z pohledu objemu zakázek pro naši společnost k ničemu podobnému nedošlo, spíše naopak. Jejich objem jsme zvýšili přibližně o 50 %. Mohl by současný stav znamenat i nějaké příležitosti? Každá doba v sobě nese příležitosti, tudíž i ta současná. Já osobně vidím prostor pro růst počtu našich zákazníků a dále jedinečnou příležitost vhodně investovat do nákupu firem, které nám jsou svým podnikáním blízké. Vaše společnost, Thermoil, láká na ušetření nákladů na vytápění domácností. Jak toho docílíte? Naše dlouhodobá praxe ukazuje, že největších úspor se dá dosáhnout rychle a za přijatelných nákladů. Ve většině případů jde pouze o zjištění požadavků zákazníků na časový průběh vytápění a přípravu teplé vody. Mnohdy stačí na základě těchto požadavků pouze upravit provozní režim regulace, která ovládá kotel. Díky tomuto kroku docílíme úspor v řádu až 10 %. Mezi další opatření pak patří pravidelný servis, kontrola a čištění kotle tak, aby byla zaručena co nejvyšší účinnost spalování. Nejsou však počáteční investice příliš vysoké? Kdy se vrátí, kdy začne domácnost skutečně šetřit? Bohužel nelze takto souhrnně odpovědět na tyto 2 otázky. Posouzení výše investice a doba návratnosti jsou zcela individuální parametry a výrazně se liší případ od případu. A ještě jinak, kdybychom si vzali časový horizont 30 let, daly by se odhadnout úspory např. oproti topení plynem? Zde bych si dovolil použít údaje ze sousedního Německa. V dlouhodobém průměru je tam cena energie pro domácnosti vyrobená z topných olejů o cca. 30 % nižší než cena energie vyrobená ze zemního plynu. Můj odhad je, že k podobnému vývoji situace dojde v budoucnosti i v ČR. Současný stav věcí mi dává za pravdu. Cena topného oleje pro domácnosti je již těsně pod úrovní zemního plynu, u průmyslových odběratelů je rozdíl ve prospěch topného oleje ještě zřetelnější. Proto si stojím za názorem, že topit topným olejem bude do budoucna výhodnější, než topit zemním plynem. Předpovídat ovšem vývoj v časovém horizontu 30 let je velmi obtížné. Zatímco vaše palivo by se mělo vyplatit nejen v současnosti, ale i v následujících desetiletích, kam půjdou ceny jiných energií? Cena elektrické energie bude nadále růst, i když tempo pravděpodobně trochu zvolní. Evropu totiž trápí nedostatečná výrobní kapacita. Současná technologická úroveň ukazuje, že nelze spoléhat na „zelené“ zdroje, ale budeme nuceni vrátit se k uhlí a jádru. Tyto investice do nových zdrojů ale nebudou malé, a proto nelze počítat s tím, že by cena elektrické energie klesala. Zemní plyn na tom bude podobně. Rusko již dnes tlačí na oddělení cenotvorby zemního plynu od ropy a jejích derivátů a ustavení jakési obdoby OPEC. Toto sdružení by mělo zajistit „férovou“ cenu plynu pro exportující země, což volně přeloženo znamená, že pravým důvodem je vytrvalý cenový růst, který by zajistil dostatečné příjmy státních rozpočtů těchto zemí. Jak je to vlastně v Česku s popularitou alternativních paliv? Znáte nějaké statistiky kolik procent domácností je užívá? Bude toto procento růst? Alternativní paliva jsou hlavně jednou velkou bublinou, která brzy splaskne. Tuším, že jejich domnělá popularita je dána spíše přáním některých politiků, než praktickým a ekonomicky efektivním využitím. Žádné vypovídající statistiky k dispozici nemám, ale v rámci domácností v ČR jde o záležitost spíše okrajovou. Jak je na tom Česká republika v porovnání s Evropou? Ani v Evropě zatím nejde o nijak ohromující čísla. Váš extra lehký topný olej TOEL by se měl vyznačovat i ekologickou šetrností. Mohl byste ji více přiblížit? Především jde o snížený obsah síry, který průměrně činní 0,05%. Všechny moderní hořáky, které topný olej spalují, jsou vysoce účinné. Při hoření vznikají pouze stopová množství plynných škodlivin a skoro žádné tuhé látky. Hlavní výhodou oproti pevným palivům je ale ta skutečnost, že kotel spotřebovává palivo a teplo vyrábí pouze v době, kdy je skutečně potřeba. Kotle na pevná paliva musí oproti tomu hořet stále a mnoho energie takto bez užitku „vyletí komínem“. Jaké jsou hlavní výhody TOEL při jeho nákupu, dovozu a plnění do palivových nádrží? Spotřebitele samozřejmě vždy nejvíce zajímá ekonomická stránka věci. Hlavní výhodou je svoboda spotřebitele při výběru dodavatele. Trh s topnými oleji není nikde na světě nijak regulován ani omezen, a proto zde panuje tvrdý konkurenční boj. Toho právě může spotřebitel využít ve svůj prospěch a bez omezení nakoupit právě tam, kde mu nabídnou nejvýhodnější podmínky, jako je cena, rychlost a spolehlivost dodávky, případně další servisní služby spojené s topením. A otázka na závěr, mohl byste shrnout zásady, jak ušetřit finance za vytápění? Jak jsem uvedl výše, většinou jde o jednoduché zásady, které sebou nenesou žádné další náklady. Zdůraznil bych následující: • ovládat kotel kvalitní ekvitermní regulací, jejíž nastavení provede odborník; • opatřit radiátory termoregulačními ventily; • topit pouze v době, kdy se zdržujeme doma; • zbytečně nepřetápět; • zajistit pravidelnou údržbu a čištění kotle tak, aby na jeho teplosměnných plochách neulpívaly saze a nebránily tak účinnému přenosu tepla. Děkuji za rozhovor, Tomáš Skolek, Finance.cz