"Ministryní zahraničí" evropského společenství se stane současná britská eurokomisařka pro obchod Catherine Ashtonová.

Se vznikem obou funkcí počítá lisabonská smlouva o reformě unijních institucí, přičemž funkci "prezidenta" smlouva oficiálně označuje jako stálého předsedu Evropské rady (summitu EU) a "ministryni zahraničí" jako vysokou představitelku pro zahraniční a bezpečnostní politiku. 

Dohoda na obou jménech se při večeři unijních lídrů rodila překvapivě krátce, přestože diplomaté a někteří politici nevylučovali ani jednání do časných ranních hodin. Van Rompuy byl však největším favoritem, protože měl podporu nejen švédského předsednictví EU, ale i největších států unie - Německa a Francie. 

Ashtonová zase byla společným kandidátem evropských socialistů, kteří si jednu z vysokých funkcí již dopředu nárokovali. Tento tah přitom odstavil od kandidatury původního favorita na jednu z nových funkcí bývalého britského labouristického premiéra Tonyho Blaira. 

Noví čelní představitelé EU jsou mimo Brusel mezinárodně prakticky neznámé tváře. Dvaašedesátiletý belgický křesťanský demokrat je necelý rok premiérem své země. Přestože za belgickými hranicemi je takřka neznámý, doma se mu podařilo uklidnit spory mezi frankofonní a vlámskou částí země. Ještě méně zkušeností než Van Rompuy má třiapadesátiletá Britka, která má titul baronky.

V červnu 2007 ji premiér Gordon Brown sice vybral za vůdkyni Sněmovny lordů a čas působila jako náměstkyně na ministerstvu školství, žádné zkušenosti se zahraniční politikou však ještě před svým příchodem do Evropské komise neměla. 

Právě skutečnost, že EU vybrala mediálně málo známé tváře se stala již terčem kritiky některých unijních diplomatů. Agentura AFP citovala jednoho z nich, podle nějž unie ztratí jmenováním Ashtonové pět let jen kvůli tomu, aby měla ženu v nejvyšší funkci. Český premiér Jan Fischer takovou kritiku však odmítá, podle něj jsou navíc Van Rompuy i Ashtonová dobrou volbou pro Česko. 

"Ta jména nám plně vyhovují. To jsou všechno lidé, kteří k nám mají blízký vztah. Jsem plně přesvědčen, že všichni mají potenciál a předpoklady ty posty zastávat velice dobře," uvedl Fischer, který má podle svých slov blízko především k Van Rompuyovi, který je podobně jako on sám vzděláním ekonom. Ashtonová má podle něj zase blízko nejen k Česku, ale i k celému regionu střední a východní Evropy. 

Belgický premiér a britská eurokomisařka však nebyli jedinými uchazeči o nové funkce. Kromě Blaira se dlouhodobě hovořilo například o lucemburském premiérovi Jeanu-Claudu Junckerovi. 

Van Rompuy by se měl úřadu ujmout 1. ledna příštího roku a měl by ve funkci působit 2,5 roku, přičemž může být vybrán ještě jednou na dalších 2,5 roku. V případě Ashtonové zatím není jasné, kdy začne v nové funkci, kam byla vybrána na pět let, působit. Jelikož bude zároveň místopředsedkyní Evropské komise, musí jí schválit Evropský parlament. Nová EK nicméně podle odhadů nezačne působit dříve než začátkem února příštího roku. 

Summit EU také rozhodl, že novým generálním tajemníkem Rady EU, kterým je v současnosti Javier Solana, se stane Francouz Pierre de Boissieu. Jeho role spočívá v tom, že zajišťuje administrativní i technické zázemí pro různá zasedání členských států. Jde sice spíše o úřednickou pozici, v Bruselu je však de Boissieu považován za jednoho z nejvlivnějších úředníků.