Dnes je úterý 3. srpna 2021., Svátek má Miluše
Počasí dnes 23°C Dešťové přeháňky

První smrt ve vesmíru: Kosmonauti umírali dlouho a v bolestech

První smrt ve vesmíru: Kosmonauti umírali dlouho a v bolestech
Sovětští kosmonauti Viktor Pacajev, Georgij Dobrovolskij a Vladislav Volkov | zdroj: Profimedia

Problémy neměl jenom „Houston“, ale i Bajkonur. Před padesáti lety zahynuli za dramatických okolností tři sovětští kosmonauti, kteří původně ani do vesmíru letět neměli. Na stanici Saljut 1 strávili na oběžné dráze Země v té době rekordní dobu, po přistání na Zemi ale už byli po smrti.

Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov odstartovali ve vesmírné lodi Sojuz 11 z kosmodromu Bajkonur 6. června 1971. Jejich úkol byl jasný: uvést do provozu první orbitální stanici Saljut 1, která od dubna téhož roku obíhala kolem Země. To měla provést už posádka předchozí mise Sojuz 10, ale té se připojení k vesmírné stanici nepodařilo.

Posádku Sojuzu 11 původně tvořili zkušení kosmonauti Alexej Leonov a Valerij Kubasov a nováček Pjotr Kolodin. Ti měli uskutečnit první dlouhodobou misi ve vesmíru, strávit zde měli 25 dnů. Čtyři dny před startem však rentgen odhalil, že Kubasov má na plicích stín, což mohl být příznak tuberkulózy. Jak se později ukázalo, šlo o planý poplach, nicméně to trojici kosmonautů zachránilo život. Podle platných pravidel místo nich letěla do vesmíru záložní posádka Dobrovolskij, Pacajev a Volkov.

Start i připojení byly bez problémů a Pacajev se stal prvním člověkem, který vstoupil na vesmírnou stanici. V Saljutu 1 ale byl cítit zápach spáleniny, takže kosmonauti vyměnili vzduch, opravili zaseklé ventilátory a mohli zahájit svůj pracovní program.

profimedia-0420307032 Zleva Vladislav Volkov, Georgij Dobrovolskij a Viktor Pacajev na kosmodromu Bajkonur | zdroj: Profimedia

Misi ovšem provázely drobné problémy, jako bylo špatné osvětlení, hluk přístrojů a stísněný prostor, především ale napětí mezi členy posádky, kteří jako náhradníci nebyli dostatečně sehraní. Navíc na stanici shořel kabel elektroinstalace, takže se znovu objevil problém s dýmem a zápachem spáleniny. Třebaže kosmonauti žádali předčasný návrat, z řady důvodů se Sojuz 11 odpojil od Saljutu až 29. června 1971 kolem 18:25 UTC (21:25 moskevského času) a vracel se na Zemi.

Po téměř čtyřech hodinách zapnula posádka brzdící motor a zahájila sestup do zemské atmosféry. Pak s ní ztratilo řídící středisko spojení a kosmonauti se už neozvali. Nikdo netušil, že nešlo o pouhou chybu spojení a že se v té době na palubě odehrávalo tragické drama.

Odpálené pyrotechnické spoje oddělily technický modul od návratové kapsle, rozevřely se padáky a kapsle dosedla na místo přistání v Kazachstánu. Poklop se ale stále neotvíral a kosmonauti se stále nehlásili. Když záchranáři poklop otevřeli zvenčí, našli už jen tři mrtvá těla.

Smrt způsobil vadný ventil

Vyšetřování později ukázalo, že jeden ze dvou ventilů, který se měl kvůli vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku otevřít až po úspěšném návratu do atmosféry, se po výbuchu spojů otevřel už ve výšce 168 kilometrů.

Během několika vteřin unikl v kosmickém vakuu ze Sojuzu 11 vzduch a v kabině prudce poklesl tlak. Ventil sice bylo možné ručně uzavřít, ale kosmonautům se k němu nepodařilo dostat – v neposlední řadě i proto, že kvůli unikajícímu vzduchu se kapsle prudce roztočila. Podle polohy těla se o uzavření ventilu marně pokoušel Pacajev, ale kvůli nedostatku kyslíku ztratil vědomí.

Návrat do zemské atmosféry byl tou dobou již poměrně běžnou záležitostí, takže kosmonauti během něj nenosili skafandry, ale jen lehké sportovní oblečení. Tři lidé ve skafandrech by se kromě toho do kabiny ani nevešli. Právě skafandry by přitom možná kosmonautům bývaly zachránily život, o který jej připravila technická porucha a zřejmě i konstrukční závada.

profimedia-0317589575 Leonid Brežněv na pohřbu kosmonautů Dobrovolského, Pacajeva a Volkova | zdroj: Profimedia

Dobrovolskij, Pacajev a Volkov zemřeli do 110 sekund po ztrátě tlaku, ale po 30 až 50 sekundách již nebyli schopni činnosti. Když Sojuz 11 ve 23:18 UTC dosedl na zem v Kazachstánu, byli všichni tři již nejméně 28 minut mrtví.

Smutná prvenství

Při pitvě ostatků soudní patologové zjistili, že se v tělech kosmonautů v posledních vteřinách před smrtí uvolnilo velké množství stresových hormonů. Příčinou smrti byla mozková mrtvice způsobená extrémním podtlakem a následným prasknutím cév. Ke kosmonautům tak nebyla milostivá ani smrt: Umírali pomalu a ve velikých bolestech. Velkolepý státní pohřeb se konal 2. července.

V lednu 1967 uhořeli při nácviku prvního letu Apollo američtí astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee, v dubnu téhož roku zahynul při návratu Sojuzu 1 na zem Vladimir Komarov, což byla první smrtelná nehoda v historii kosmických letů s lidskou posádkou. Tři muži ze Sojuzu 11 ale byli první, kdo zahynul při nehodě mimo zemskou atmosféru. Až do roku 1973 také s 23 dny drželi rekord v délce pobytu v kosmu a byli zároveň jediní, kdo pobýval na orbitální stanici Saljut 1. Ta byla na oběžné dráze 175 dní a 11. října 1971 zanikla v atmosféře.

Zdroje:
Vlastní