Zní to jako epizoda ze Star Treku: jídlo vyrobené z čisté energie, syntetické steaky a 3D tiskárna na omáčky. Jenže tohle už není fikce – ale velmi reálný vědecký projekt, který odstartoval ve vesmíru. Evropská kosmická agentura (ESA) právě vyslala na oběžnou dráhu miniaturní bioreaktor, který má jediný cíl: zjistit, zda lze v beztíži vyrábět jídlo z jednotlivých buněk. A nejde jen o experiment. Pokud se povede, otevře se cesta k naprosto revolučnímu způsobu stravování mimo Zemi. Už žádné rakety plné konzerv – jídlo si astronauti budou pěstovat, mixovat a vařit přímo na palubě. Laboratorně vypěstované jídlo není novinka. V Singapuru i USA už lidé jedí umělé kuře. V Británii a Izraeli čeká na schválení syntetický steak. Vědci z Imperial College v Londýně však posouvají hranice ještě dál – chtějí z geneticky upravených kvasinek vyrábět bílkoviny, tuky, sacharidy i vitamíny na přání. „Umíme vyrobit prakticky všechny základní složky jídla,“ říká Dr. Rodrigo Ledesma-Amaro, ředitel Bezosova centra pro udržitelné bílkoviny. „A pak je smíchat a připravit jakýkoliv pokrm – ať už indické kari nebo francouzskou omáčku.“

zdroj: Profimedia.cz

Aktuálně jejich směs vypadá jako cihlově zbarvená kaše. V laboratoři ji suší do podoby prášku – plného živin, ale chuťově i vizuálně nepříliš vábného. A tady nastupuje Jakub Radzikowski, šéfkuchař a kulinářský designér. Jeho úkol? Přeměnit chemii v kuchyni. Radzikowski experimentuje se škroby a proteiny z hub – zatím nemůže používat laboratorní ingredience kvůli chybějícímu schválení. Ale připravuje se na chvíli, kdy to povolí. Jeho cílem je vytvořit jídlo, které astronauty nejen nasytí, ale také potěší. A to v prostředí, kde i duševní pohoda rozhoduje o přežití. „Chceme astronautům nabídnout pokrmy, které znají z domova – ať už pocházejí z Indie, Francie nebo Číny,“ vysvětluje. „Komfortní jídlo je ve vesmíru víc než jen kalorický přísun. Je to psychologická záchrana.“

Dnes zkouší pikantní knedlíčky s omáčkou. Mezi prvními ochutnávači byla i Helen Sharmanová, první britská astronautka. „Je to výbuch chuti, je to skvělé! Když jsem byla ve vesmíru, jedli jsme konzervy, prášek a pasty – výživné, ale nudné. Tohle je úplně jiný zážitek.“

Ale chuť je jen část příběhu. Dlouhodobé pobyty ve vesmíru mění tělo – astronauti ztrácejí vápník, mění se jim hormony i krevní obraz. Dnes to řeší tabletkami. Zítra to může řešit talíř. „Laboratorní strava se dá geneticky upravit tak, aby obsahovala přesně to, co astronaut potřebuje,“ říká Sharmanová. „Vápník, železo, vitamíny – všechno přímo ve večeři.“ Navíc si jídlo mohou připravit od základu sami, což posiluje psychiku. „Astronauti často hubnou, protože je jídlo nebaví. Když si ho sami vytvoří, budou mít větší chuť jíst. A to je klíč k přežití na Marsu.“

Současný experiment trvá jen tři hodiny – malý bioreaktor na palubě družice Phoenix obíhá Zemi a následně dopadne do oceánu u Portugalska. Pokud se vše podaří, příští rok poletí do vesmíru větší verze. Cílem je vytvořit plnohodnotnou potravinovou stanici přímo na Mezinárodní vesmírné stanici. Ale ambice sahají dál: orbitální kuchyně, lunární farmy, marťanské restaurace. Jestli má být lidstvo meziplanetární civilizací, musí si umět samo navařit. A začínáme právě teď – jednou kapkou kvasnic, která může proměnit celý vesmírný jídelníček. Z bublající zkumavky ke steakům na oběžné dráze. A to je teprve začátek.