Při prvním veřejném projevu na svobodě jste hovořil o nežití ve vazbě a nynějším mezižití. Jak vás přijali obyvatelé Hostivice, kde bydlíte?

Naprosto fantasticky. Ještě donedávna jsem neměl auto, takže jsem chodil po Hostivici pěšky. Zastavovali mě lidi a vyjadřovali mi sympatie, což mě nesmírně potěšilo. Nezapomněli na mě a oceňují, že jsem se Hostivici snažil pomoci. Na druhou stranu musím říct, že Hostivice byla tolik propírána neprávem, protože jsem se podobně snažil pomoci i jiným místům ve Středočeském kraji. Podobně a možná ještě více jsem se věnoval Kutné Hoře a dalším městům.

Jak jste vnímal situaci v ČSSD, tedy údajný puč a satisfakci předsedy Bohumila Sobotky?

Půjde ale o názory emeritního politika či politika v důchodu. Toho rozdělení ČSSD je mi docela líto, protože v obou táborech jsou schopní lidé. Způsobí to, že část schopných lidí bude eliminována a nebude využita pro budoucí vládu. Současně to způsobilo fakt, že Slávek Sobotka sice před veřejností zesílil, ale ve skutečnosti oslabil a stal se do jisté míry rukojmím ANO Andreje Babiše a KDU-ČSL. Část ČSSD je totiž vůči němu v určité opozici, byť nyní ne moc viditelné. Nicméně jestli ho lidovci a ANO podpořili, tak se stal slabší figurou a bude zajímavé sledovat, co vyjedná. Při té dnešní situaci, aby strana měla šanci na úspěch, tak by vedle premiéra měla mít ministra financí a výrazný vliv na silové složky, jako je vnitro či spravedlnost. Jestli to Sobotka neuhájí, tak je podle mě mrtvý muž a otázkou bude, jak dlouho přežije. Může to i skončit tak, že jej ze Strakovy akademie odvedou v řetězech.

Nejdřív to začalo se mnou, pak vtrhli na Úřad vlády a v řetězech odvedli jen ředitelku úřadu. A nyní se můžeme jen dohadovat, jestli příště odvedou v řetězech premiéra nebo vtrhnou na Pražský hrad a odvedou prezidenta či si zajdou pro předsedu Ústavního soudu. Situace v zemi je velmi nepřehledná a represivním složkám nelze věřit, že postupují nestranně a objektivně. Byť to nyní potkalo ODS, tak to, co se odehrálo na Úřadu vlády, má jisté rysy policejního puče. Bylo dobře, že vláda skončila, ale bylo špatně, za jakých okolností skončila. Nikde na světě se nemůže stát, aby kvůli banalitě vtrhla policie na Úřad vlády. Rozuměl bych tomu, kdyby Petr Nečas zapojen do drogových megaobchodů chystal převrat. Jinak ne.

Zneužívání Vojenského zpravodajství je pro vás banalita?

Je to takové zneužívání po česku, takové haškovské. Skoromanželka si na někoho došlápla. Ano, je to přešlap, asi i porušení zákona, ale přesto trochu směšné. Nešlo o ohrožení státu. Je to prostě blbost. Adekvátní reakce by byla, kdyby za premiérem přišel policejní prezident a řekl mu, že jde o velký průšvih a bude na něm, jak se zachová. Prostě, že je věc v šetření. A kdyby měl premiér všech pět pohromadě, tak by v tichosti rezignoval a odešel středem.

Bývalý prezident Václav Klaus hovoří o soudcokracii a označuje ji za hlavní hrozbu demokracie. Souhlasíte s ním?

Spíše než o soudcokracii jde o zdivočení některých částí represivních složek. Přirovnal bych to k rakovině. Některé buňky se zvrhnou a začnou ničit vlastní organismus. Když mluvím o represivních složkách, tak v organismu jde o bílé krvinky. Takže je to jakási leukémie. Naše společnost, která právem volala po omezování korupce, tím de facto způsobila mutaci bílých krvinek. A jestli někdo nedostane rozum, tak skončíme jako člověk s leukémií, jehož bílé krvinky totálně rozežerou.

Kdy jste pozoroval první příznaky tohoto, vámi naznačeného, procesu?

V největší síle to skutečně propuklo v mé kauze. Určité znaky ale byly vidět již před tím. Nicméně šlo o nahodilé akce. Prvním opravdovým pokusem byla Kubiceho zpráva, ale byl velmi amatérský. U mě už to bylo provedeno velmi profesionálně. Celá ta anabáze od neznámého oznamovatele, přičemž se nyní u soudu prokázalo, že o tom nic neví. Přestože o tom nic nevěděl, tak jej přijal druhý nejvyšší prokurátor v zemi. Sám to sepsal, poslal do Ústí nad Labem Lence Bradáčové, kam to vůbec nepatřilo. Tam to začali šetřit. U soudu se nyní ukazuje, že odposlechy a sledovačky povolila soudkyně, která vůbec neměla službu. Na soudu se asi objevila náhodou. Některé pasáže z odposlechů nebyly vůbec přepsány, takže ve spisu chybí do dneška. Některé jsou i jinak interpretovány. Jde o spoustu dílčích věcí, ale bylo to uděláno jako velmi profesionální intrika.

Nedá mi to se nezeptat. Mezi novináři koluje legenda, že jste si některé peníze ulil v Izraeli, který jste několikrát navštívil…

To v žádném případě. V Izraeli jsem několikrát byl, většinou služebně. Soukromě jednou na pár dní s rodinou. Ale žádné peníze jsem si tam neukládal. Ani nevím, jak by se to udělalo. Kdo někdy letěl do Izraele, ví, že jsou tam extrémně tvrdé kontroly. Celníci vlezou do každé voňavky a mě prohlíželi stejně jako kohokoliv jiného. V tom jsou nekompromisní. Takže si nedokážu představit, jak bych tam nějaké prostředky dostal. Kdybych je tam poslal z konta, tak už to má tuzemská policie dávno zmapované. Takže v Izraeli opravdu nic nemám. Izrael má navíc s Českem mimořádně přátelské vztahy. To, na co se ptáte, je totéž, jak říkal prokurátor Petr Jirát, že bych tam třeba mohl utéct. Za zmíněných okolností by to bylo podobné, jako kdybych z Prahy utekl do Brna.

V jakých barvách vidíte svou budoucnost?

Nechci tipovat, protože to může dopadnout jakkoliv. Jde o naprosto nevyzpytatelnou věc. Jsem přesvědčen, že jsou na mé straně jasné, pevné a odborné argumenty. Posudky soudních znalců říkají, že nic nebylo předraženo a dokládají, že soutěže běžely podle zákona a nebyly diskriminační. Totéž potvrzují desítky svědků vyslechnutých u soudu. Na mé straně jsou podle mě nezpochybnitelné důkazy. Samozřejmě záleží, jak to kdo zhodnotí. Hodnotí to lidé a kde je lidský faktor, tam je velká nejistota. Jako v medicíně. Někdy se dostanete k doktorovi, co vás vyléčí, jindy můžete mít smůlu a dostanete se k doktorovi, který vás zabije.