Přelom ve vědě: Pilulka proti stárnutí!
24. 7. 2025 – 6:55 | Zpravodajství | Alex Vávra
Lék z půdy Velikonočního ostrova slibuje revoluci v boji proti stárnutí. Může rapamycin nahradit dietu a prodloužit život bez vedlejších účinků?
Žít déle a zdravěji – sen, který sdílí většina z nás. A právě ten pohání vědce v hledání látek, které by mohly prodloužit život bez nutnosti drastického omezování jídla nebo drastických změn životního stylu. Jednou z nejslibnějších možností je rapamycin, látka původně nalezená v bakteriích z půdy Velikonočního ostrova. Původně byl rapamycin vyvíjen jako silný imunosupresivní lék, aby pomohl pacientům po transplantacích. Dnes ale vzbuzuje zájem kvůli svému potenciálu napodobit účinky kalorické restrikce – tedy osvědčené strategie, jak zpomalit stárnutí a oddálit nemoc. Kalorická restrikce je sice účinná, ale pro většinu lidí obtížná a dlouhodobě neudržitelná. Navíc může při nesprávném použití zdraví i uškodit.
Vědecký tým proto zkoumal, zda by rapamycin – a podobně i metformin, lék běžně používaný při cukrovce – mohl přinést stejné výhody jako dieta, ale bez vedlejších účinků. Pro analýzu bylo vybráno 167 studií na různých obratlovcích, od ryb po opice, které zkoumaly vliv tří strategií: omezení potravy, podávání rapamycinu a podávání metforminu.
Dieta vítězí, ale rapamycin je blízko
Výsledky ukázaly, že omezení příjmu potravy stále vede jako nejspolehlivější způsob, jak prodloužit život. Ať už šlo o menší porce nebo přerušovaný půst, efekt byl zřetelný a nezávislý na pohlaví. Hned za tím se ale držel rapamycin, který v některých případech vykazoval velmi podobné výsledky. Metformin naopak nepřinesl jasné prodloužení života. Výzkum ale zároveň upozornil na velkou proměnlivost mezi jednotlivými studiemi. Některé dokonce ukázaly opačný efekt – tedy zkrácení života v důsledku diety nebo užívání rapamycinu. A většina studií byla provedena na hlodavcích, což sice poskytuje cenné poznatky, ale nelze je automaticky přenést na člověka.
Dalším faktorem je bezpečnost. Rapamycin může tlumit imunitu nebo potlačit reprodukci. Proto se dnes testují nižší a přerušované dávky, které by mohly přinést benefity bez závažných rizik. A první výsledky vypadají nadějně. V probíhající lidské studii pozorují dobrovolníci při nízkých dávkách rapamycinu pozitivní změny v ukazatelích zdraví. U metforminu zatím testy pokračují a na výsledky si budeme muset ještě několik let počkat.
Budoucnost bez stárnutí?
Carina Kern, vedoucí výzkumu a šéfka biotechnologické společnosti LinkGevity, přišla s konceptem takzvané teorie plánu stárnutí. Inspirována ekonomickým modelováním z finančního světa vytvořila síť klíčových „uzlů“, které ovlivňují stárnutí. Jedním z těchto uzlů je i nekróza – proces, kdy buňka kvůli stresu ztratí kontrolu nad hladinou vápníku a spustí se v ní destruktivní řetězec událostí. Na rozdíl od řízené buněčné smrti (apoptózy), která tělo chrání, vede nekróza k zánětům, nestabilitě DNA a v nejhorším případě k rakovině.
Kernová věří, že pokud dokážeme tento proces zpomalit, můžeme zásadně změnit náš vztah ke stárnutí. Nejenže bychom mohli předejít řadě nemocí, ale mohli bychom také prožít více let v dobré kondici a s menšími náklady na zdravotní péči. A co víc – možná by ani nebylo nutné vzdát se občasného kousku čokoládového dortu. Rapamycin nám tedy ukazuje, že zásah do jediné molekulární dráhy může napodobit přínosy kalorické restrikce. Klíčem však je najít rovnováhu: vyvíjet terapie, které prodlouží zdravý život, aniž by přinesly nové problémy. Odpověď možná leží hluboko v půdě – nebo v laboratořích, kde vědci každý den zkoumají, co všechno je ještě možné.