Když němečtí vojáci táhli plni bojového nadšení do první světové války, ještě netušili, co je na frontě čeká: Bojová jatka, hromadné zabíjení, hlad, zhroucení národního hospodářství, zmrzačená těla i duše. A možná i to přispělo ke vzniku hrdinského obrazu letce, který ztělesňoval vojenskou slávu starých časů. Ve svém letadle seděl sám jako rytíř na koni, vyhrával osobní souboje jako na běžícím pásu a byl postrachem nepřátel, které ohromoval svou statečností, odvážnými manévry i gentlemanstvím. Pokud nepřítele sestřelil, na zemi na něj už neútočil.

Manfred Albrecht svobodný pán von Richthofen se narodil 2. května 1892 na předměstí Breslau (dnešní polská Vratislav). Vojenskou kariéru začal už v roce 1909, o dva roky později vstoupil do pruského hulánského regimentu cara Alexandra III. Na začátku první světové války působil jako zpravodajský důstojník na západní frontě a v roce 1915 se přidal k letectvu. Nejúspěšnější stíhač první světové války to dotáhl až na velitele eskadry Jagdgeschwader 1, která sestřelila 645 nepřátelských letadel při ztrátě 56 vlastních pilotů. Samotnému Richthofenovi se připisuje na osm desítek sestřelů.

Eso es, rytíř nebes a rudý ďábel

Říkalo se mu eso všech es, letec gentleman, rytíř nebes – a především Rudý baron. Tuto přezdívku si vysloužil především díky červenému trojplošníku Fokker Dr.I, s nímž si jej většina lidí spojuje. Richthofen přitom létal převážně na Albatrosu D.II., s Fokkerem Dr.I provedl až posledních 19 sestřelů. Přízvisko Rudý baron obdržel až po válce - i díky tomu, že Angličané neměli výraz pro titul „svobodný pán“, a tak si vypomohli právě baronem. Za války mu francouzští nepřátelé říkali le petit rouge (malý rudoch) nebo diable rouge (rudý ďábel)

Nový synchronizátor střelby, který umožňoval pálit z kulometu přes vrtuli, aniž by ji poškodil, zpočátku poskytoval německým letcům vzdušnou převahu, spojenci je však doháněli. V roce 1917 připadala na jedno německé letadlo tři letadla Trojdohody. Von Richthofenův trojplošník Fokker Dr.I byl se svou maximální rychlosti 160 kilometrů za hodinu o 15 kilometrů pomalejší než britský Sopwith Camel. Fokker měl však vynikající manévrovací schopností. „Jsou mrštné jako ďáblové a šplhají jako opice,“ zněl Richthofenův verdikt ohledně těchto strojů. Pro svůj stroj zvolil červenou barvu, která měla symbolizovat nadřazenost vůči soupeři a jednoznačně nepříteli ukázat, s kým má tu čest.

Daily Sketch informoval o Richthofenově smrti | zdroj: Profimedia

Richthofen vyhrál 80 leteckých soubojů - více než kdokoli jiný. Poslední dva sestřely zaznamenal 20. dubna večer, následujícího dne pak vzlétl naposledy. Nedaleko severofrancouzské vesnice Corbie přelétával nad britskými liniemi, když ho zasáhla kulka. Nikdy nebylo spolehlivě prokázáno, zda to bylo od nepřátelského pilota (obvykle se uvádí Kanaďan Arthur Roy Brown), nebo zda jej zasáhla náhodná střela z pozemních kulometů australské baterie, když letěl příliš nízko nad zemí. Sice ještě dokázal se svým téměř nepoškozeným strojem přistát, ale zraněním podlehl. Zemřel 21. dubna 1918 ve Vaux-sur-Somme a byl pohřben v nedalekém Bertangles se všemi vojenskými poctami. Lovci suvenýrů jeho letadlo okamžitě rozebrali.

Manfred von Richthofen ale nenašel klid ani po smrti: Po několika pokusech o znesvěcení jeho hrobu byly v roce 1925 jeho ostatky exhumovány a slavnostně znovu pohřbeny v Berlíně. Když pak východoněmecký komunistický režim o půlstoletí později rozšiřoval pásmo smrti kolem Berlínské zdi a hřbitov likvidoval, byly ostatky opět exhumovány a převezeny do Západního Německa. Von Richthofen je se dvěma ze tří svých sourozenců pohřben ve Wiesbadenu.

Rudý baron Manfred von Richthofen žil rychle a zemřel mladý. Nedožil se ani 26 let.