Jaderná energie slibovala nekonečný zdroj čisté síly, ale historie nám několikrát připomněla, že stačí jediná chyba a neviditelný zabiják – radiace – se rozletí do světa. Tyto události změnily celé komunity, zničily krajinu a zanechaly jizvy, které přetrvávají po generace. Podívejme se na pět momentů, kdy se sen o jaderné energii proměnil v noční můru.

Černobylská havárie (1986)

Když se 26. dubna 1986 v Černobylu ozvala série explozí, začalo největší jaderné peklo v dějinách. Chybný design reaktoru a fatální lidská selhání rozpoutaly nekontrolovanou řetězovou reakci. Žár roztavil konstrukci, grafitový moderátor začal hořet a do atmosféry se uvolnilo množství radiace rovnající se stovkám atomových bomb z Hirošimy. Okamžitě zemřelo 31 pracovníků a hasičů, často po hrůzném utrpení z akutního ozáření. Podle odhadů WHO a dalších studií může být následkem rakoviny a dalších nemocí až 4 000–60 000 pozdějších úmrtí. Oblast o rozloze tisíců kilometrů čtverečních je dodnes neobyvatelná.

Černobylzdroj: Profimedia.cz

Fukušima Daiči (2011)

Japonsko 11. března 2011 zasáhlo jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii, následované ničivou vlnou tsunami. Elektrárna Fukušima Daiči přišla o napájení a chlazení, tři reaktory se roztavily a radioaktivní voda i plyn začaly unikat do okolí. Ačkoliv okamžité ozářené oběti nebyly hlášeny, evakuace více než 150 tisíc lidí vedla k tisícům nepřímých úmrtí – zejména mezi nemocnými a starými, kteří nepřežili stres a podmínky provizorních ubytoven. Studie odhadují, že dlouhodobé zdravotní následky mohou postihnout tisíce dalších. Velké části regionu jsou kontaminovány a obnova se táhne dodnes.

Fukušimazdroj: Profimedia.cz

Kyshtym (1957)

V přísně tajném sovětském městě Ozjorsk, skrytém před mapami, došlo 29. září 1957 k explozi nádrže s vysoce radioaktivním odpadem v závodě Majak. Chladicí systém selhal, teplo spustilo chemickou reakci a výbuch rozmetal obsah přes 20 tisíc km². Okamžitě zemřelo přibližně 200 lidí, přičemž ozáření postihlo desetitisíce dalších. Sovětská vláda katastrofu tajila; evakuace probíhaly potají a nemocní mizeli v izolovaných nemocnicích. Podle některých odhadů pozdější následky radiace připravily o život 8 000–15 000 lidí. Dodnes je oblast jedním z nejvíce radioaktivních míst na planetě.

Kyshtymzdroj: Profimedia.cz

Windscale (1957)

Ve Velké Británii se v říjnu 1957 během experimentu pro výrobu plutonia přehřál grafitový moderátor v reaktoru Windscale Pile No. 1. Následoval třídenní požár, který vypustil do ovzduší obrovské množství radioaktivního jódu-131. Přímé oběti tehdy vláda nepřiznala, ale odhady z pozdějších epidemiologických studií hovoří o 100–240 úmrtích na rakovinu štítné žlázy a dalších nemocí. Mléko z celé oblasti muselo být zničeno a důvěra v britský jaderný program utrpěla nevratný šok. Požár zůstal největší jadernou havárií v historii Británie.

Windscalezdroj: Profimedia.cz

Three Mile Island (1979)

28. března 1979 v americké Pensylvánii selhal ventil, a kombinace technických závad a chyb obsluhy způsobila částečné roztavení jádra reaktoru. Přímé úmrtí hlášeno nebylo, ale incident způsobil masivní paniku – tisíce lidí opustily své domovy a dodnes se vedou spory o zdravotní dopady. Některé nezávislé studie uvádějí zvýšený výskyt rakoviny v okolí a stovky až tisíce možných úmrtí v následujících desetiletích. Událost se stala symbolem strachu z jaderné energetiky a na dlouhá léta zastavila rozvoj nových reaktorů v USA.

Three Mile Islandzdroj: Profimedia.cz

Jaderné katastrofy mají jeden společný rys – jejich následky nekončí v okamžiku výbuchu či roztavení jádra. Radiace je tichý, vytrvalý nepřítel, který zasahuje celé generace. Tyto tragédie přinesly tvrdé lekce, ale i dnes zůstává otázkou, zda jsme se z nich skutečně poučili, nebo jen čekáme na další kapitolu v tomto nebezpečném příběhu.