Papež při incidentu neutrpěl žádné zranění a mši v pořádku odsloužil. Zraněn byl ovšem francouzský kardinál, který si při pádu zlomil nohu.

V dobré kondici a s úsměvem předstoupil papež také v poledne před desetitisíce poutníků shromážděných na Svatopetrském náměstí a požehnal Městu a světu. 

Žena, kterou Vatikán identifikoval jako pětadvacetiletou Susannu Maiolovou s italským i švýcarským státním občanstvím, nebyla ve chvíli, kdy napadla papeže, nijak ozbrojena. Přeskočila zábradlí, když se blížilo procesí, a navzdory okamžitému zásahu ochranky se jí podařilo zachytit papežovo palium. Benedikt XVI. přitom ztratil rovnováhu a upadl. Vzápětí se však zvedl a procesí pokračovalo normálně dál, uvedl Vatikán. 

Žena byla hned ve čtvrtek večer vyslechnuta, sdělil vatikánský mluvčí Federico Lombardi. Na dotaz ohledně případného trestního stíhání uvedl, že vatikánská justice je obvykle velmi mírná. Maiolová byla hospitalizována a podle sdělení Vatikánu bude podrobena povinnému vyšetření. 

Kardinál Miloslav Vlk vidí v incidentu projev toho, že v podhoubí společnosti je agrese a nenávist. Řekl, že vyšinutí lidé to nezvládají a dají agresi či nenávist spontánně najevo. "Vidíme to i u nás. Je šikana ve školách, děti zkopají spolužáka. Je to ve společnosti a potřebuje to léčení. A křesťanství. A dnes je Hod boží vánoční a Kristův příchod je znamení, láska je řešením mezilidských vztahů," shrnul. 

Podle Lombardiho se žena pokusila o stejný čin již o loňské vánoční půlnoční mši, bezpečnostním silám se ji tehdy podařilo včas zadržet. 

Při čtvrtečním incidentu však utrpěl zlomeninu klíčku stehenní kosti kardinál Roger Etchegaray. Sedmaosmdesátiletý prelát byl podle Lombardiho přijat na římskou kliniku Gemelli. Příčiny kardinálova zranění nejsou příliš jasné, protože v okamžiku, kdy se na papeže žena vrhla, stál o několik metrů dál. "Možná se rychle obrátil," řekl mluvčí. Lékaři se rozhodli kardinála operovat, uvedl a dodal, že jeho stav je uspokojivý. 

Nejde o první incident, kdy byl Benedikt napaden. Před dvěma lety, 6. června 2007, se sedmadvacetiletý, zřejmě také psychicky narušený Němec pokusil naskočit do jeho otevřeného papamobilu na Svatopetrském náměstí. Bezpečnostní agenti jej zadrželi a muž byl umístěn do psychiatrické léčebny. 

Nejhorší útok na papeže byl spáchán 13. května 1981, kdy se Jana Pavla II. pokusil zastřelit turecký ultranacionalista Ali Agça. Papeže vážně zranil, avšak ten se z ran vyléčil. V roce 1983 Jan Pavel II. Agçovi jeho čin odpustil. Agça si za atentát odpykal 19 let v italském vězení. V roce 2000 byl předán do vlasti, kde si nyní odpykává tresty za přepadení banky a zavraždění jednoho tureckého novináře. 

Na papežovu bezpečnost dohlíží švýcarská garda společně s italskou a vatikánskou policií. Od teroristických útoků na USA 11. září 2001 zpřísnil Vatikán bezpečnostní podmínky. Nyní se musí každý, kdo chce vstoupit na Svatopetrské náměstí, podrobit kontrole detektorem kovů.