Po skončení prvního projevu Miloše Zemana před sněmovnou po zvolení prezidentem se hlavě státu dostalo potlesku jen od opozičních poslanců. Ti vládní se nepřidali, někteří zákonodárci z TOP 09 dokonce opustili sál na protest proti tomu, jak se Miloš Zeman vyjadřoval k resortu ministra zahraničí, jemuž velí předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

„Miloš Zeman si vybral nejslabší kus ze stáda, abych tak řekl, na kterém chtěl ukázat svaly, ačkoli si myslím, že existují mnohem vážnější adepti, na které by se měl soustředit. Protože přece jen pan Schwarzenberg by mu měl být blízký svojí evropskou politikou. Takhle se jenom snažil řešit svoje osobní spory s Karlem Schwarzenbergem, ať už z doby prezidentské kampaně, nebo nynější spory kolem jmenování velvyslanců. Ale celé mi to přišlo úplně zbytečné a docela účelové,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.

Začala válka

Navzdory odlišné reakci poslanců z opačných pólů politického spektra nevnímá Zemanův projev jen jako útok na Nečasovu vládu. „Bral jsem to jako útok proti celé politické reprezentaci, protože zkritizoval Parlament, poslance zprava i zleva. Působilo to na mě jako budování si určité pozice – velmi unikátní, originální – arbitra politických sporů, ke kterému by měli mít lidé důvěru, když už tady mají přece tak hroznou vládu a takový nespolehlivý Parlament. Tak aby všichni viděli, že na prezidenta je spolehnutí,“ neodpustí si politolog rýpnutí do hlavy státu.

A připomíná i často diskutovanou snahu prvního přímo zvoleného prezidenta vydobýt si pro sebe více pravomocí, než měli jeho předchůdci. „Miloš Zeman několikrát naznačil, že myšlenka klasické parlamentní demokracie s poměrně dost omezenou rolí prezidenta je něco, co mu až tak blízké není,“ podotýká Lukáš Jelínek, že úterní vystoupení před sněmovnou považuje za zemanovsky útočný projev, kdy dotyčnému sděluje velmi ošklivé a nepříjemné věci s úsměvem na rtech.

Ústava v zásadě zakotvuje jak poloprezidentský, tak i polokancléřský systém

Je ale otázkou, kam až může Miloš Zeman v útocích na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, případně na celou vládu zajít. „Bude-li se situace v zemi stále více zhoršovat, což je bohužel zákonité, téměř bych plédoval pro variantu, aby Zeman tuto vládu odvolal. Pravomoc k tomu má, byť je jasné, že ji může využít jen v krajním případě, kdy je to v zájmu země i lidí,“ uvádí na svém facebookovém profilu právník Jiří Vyvadil, jenž byl členem sněmovního ústavně-právního výboru, který v listopadu a prosinci roku 1992 připravoval Ústavu.