Gröning v Osvětimi působil do roku 1944. Obžaloba se soustředila na takzvanou maďarskou akci v období mezi květnem a červencem 1944, kdy nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 tisíc maďarských Židů. Právě z podílu na smrti 300 tisíc z nich se obžalovaný zodpovídal.

Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování; proto čelil obvinění z napomáhání k trestnému činu.

Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holokaustu. Opakovaně ale trval na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil. Morální vinu však přiznal.