Zvířata reagují na přítomnost lidí různě, a to i v závislosti na tom, zda se s nimi běžně setkávají v přirozeném prostředí. Autoři zjistili, že aktivita savců v lidmi více ovlivněných oblastech vzrostla v době, kdy se zvyšovala také lidská aktivita, ale současně zvířata přecházela na noční způsob života. Naopak v odlehlejších oblastech byli savci v době vyšší lidské přítomnosti méně aktivní. Rozdíly se projevovaly i mezi různými skupinami savců: aktivita velkých býložravců se zvýšila, zatímco aktivita velkých šelem byla nižší.

Výsledky z dat získaných v Česku většinou odpovídají celkovým zjištěním studie. "Jako odlišnost lze uvést například změnu chování u zajíce, který během covidové periody posunul svoji běžnou noční aktivitu více směrem do světlé části dne. Naopak například ze srnce obecného se během covidu stával spíše druh s noční aktivitou. Co se týče délky aktivity, během covidu byl právě srnec prokazatelně aktivnější než předtím," uvedl výzkumník Radim Plhal.

Naopak liška byla aktivní méně, což odpovídá i celkovým výsledkům u predátorů. "Velmi výrazně pak během covidu na naší lokalitě snížilo svoji aktivitu prase divoké," doplnil Plhal.

Výsledky mají význam zvláště v ochranářském managementu chráněných území. "Ukazuje se, jak velký dopad může mít masový turismus v oblastech dosud málo dotčených lidskou činností. Na druhou stranu i v oblastech silně pozměněných lidmi se zvířata musela adaptovat: přešla na noční způsob života, což nastiňuje, jak zásadní je zachování klidu v krajině alespoň během nočních hodin," shrnul Miroslav Kutal, který se na studii podílel.