V ČR se objevilo hodně nových stran a hnutí. Často se tu ale stává, že se nové strany po volbách neudrží a později zaniknou. Nově u nás usilují o vstup do Parlamentu hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše a hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Co si o nich myslíte? Mají šanci?

V obou případech jde o osoby, které příliš nápadně, přímo okázale, zbohatly a nejsou rodilými Čechy. Jakou asi šanci byste jim dali v typicky české „šetřílkovské“ společnosti? Pokud u českých voličů selhal i o mnoho „češtější“ Schwarzenberg, tak tuto otázku asi ani nemusíme řešit…

Některé strany, v čele s TOP 09, straší ohrožením demokracie kvůli údajnému posilování moci prezidenta republiky, straší nástupem komunismu či příklonem na východ. Jsou podle vás některé tyto obavy legitimní?

Miloš Zeman je příkladem stárnoucího muže, který dostal „druhou mízu“, ale neinvestoval ji do sexu a nových potomků. Příliš dlouho politicky odpočíval a dnes je neadekvátně nabuzený rozhodovat i tam a o tom, kde o to skutečně nikdo nestojí. Samotný Zeman nemůže demokracii v Čechách ohrozit, může ji jen zesměšnit v očích voličů a připravit tak půdu pro nové „náckovské“ hnutí tvrdé ruky. A současné politické strany, které mají dojem, že je demokracie v ohrožení, mají ještě stále šanci apelovat opakovaně, a klidně i stokrát, na Ústavní soud i Evropský soudní dvůr. Proč tak neudělaly ani jednou?

Odpovědi Gustáva Murína pro ParlamentníListy.cz v původním znění najdete ZDE

Vztah lidí v ČR a SR k sametové revoluci a položení základů polistopadového vývoje. Převládá počet lidí, kteří si myslí, že to bylo špatně. Nemusí jít ani tak o přání návratu komunismu, ale spíš o to, že tu byli před 24 lidmi lety promarněné šance. Jak to vidíte?

Je velký rozdíl povalit shnilý strom a naopak zasadit zdravý a dovést ho k plodům. Vývoj po roce 1989 šel logickou cestou s mnohými osobními selháními, kterým kraluje Havel, ale to neznamená, že česká společnost nedosáhla nebývalého pokroku. Pravda, především v Praze a okolí. Ještě i dnes je pohraničí zdevastované vyhnáním Němců bez adekvátní náhrady. Na druhé straně rovnostářství je v české společnosti zakořeněné už staletí, od dob husitů. Proto je i dnes Česká republika nevídaným skanzenem komunistů, což se s demokracií zásadně vylučuje. Ty statisíce, které stále v Čechách volí komunistickou stranu, jsou právě tou promarněnou šancí zdravého vývoje této společnosti. S olověnou koulí stalinských hříchů na noze se daleko dojít nedá…

Obě naše země jsou součástí EU, Slovensko i eurozóny. Jakým celounijním, celozápadním situacím budeme v budoucnu čelit?

Evropská unie je ten nejlepší politický koncept posledních sta let řízený tou nejhorší pijavicí byrokracie v podobě Evropské komise. Odhaduje se, že skutečně výkonná je jen třetina úředníků v Bruselu. Druhá třetina si „válí šunky“ (včetně poslanců) a třetí předstírá činnost nesmyslnými nařízeními typu správného úhlu zakřivení banánů. Tak jako za francouzské revoluce hnali rozhořčení občané pupkatý klérus a ke konci komunistické moci si konečně Výbor lidové kontroly došlápl i na komunistické byrokraty, tak nevyhnutelně bude muset přijít vlna odporu a přímo zhnusení už jen z té bizarnosti přesídlování Evropského parlamentu do Štrasburku.  Vždyť ta poslanecko-úřednická eurosebranka se nám doslova vysmívá!

Máme se podle vás těšit na prohlubující se eurointegraci?

Eurointegrace je příklad neuvěřitelné arogance bruselské byrokracie. Vlastně nám říká: Málo jsme vás okradli, protože jste nám dali málo příležitostí. Vedeme vás k bankrotu a cestou z něj je, že nám jako bankrotářům dáte víc příležitostí na vás víc parazitovat. Z důvěryhodných zdrojů jsem slyšel případ, že v Evropské komisi si anglický byrokrat našel ruskou milenku a spolu ukradli obrovské prostředky určené z EK na některé projekty obnovy Ruska po roce 1989. Přišlo se na to, ale aby to nepoškodilo dobré jméno EK (?!), nebyli ani potrestáni, ani nuceni vrátit ukradené miliony. Solidarita eurobyrokratů se neliší od solidarity od těch komunistických…

Od doby, kdy jsme spolu mluvili naposled, v České republice vznikla velká kauza, kdy policie zatýkala v nejvyšších patrech politiky včetně nejbližší spolupracovnice teď již bývalého premiéra Jany Nagyové. Sledoval jste to? Jak to na vás působilo?

Jako biolog vím, že soulož je spojená s vyplavováním oxytocinu, které ale působí víc na ženy než na muže. Má to svou evoluční logiku a nepřekvapí, když se žena stane „dávkově závislou“ na sexu s určitým mužem. Ale aby se premiér civilizované země stal závislým na něčem takovém s takovou vcelku ordinérní osobou a stal se úplně závislým na jejích velmi primitivních projevech nadřazenosti vůči jeho vlastním ministrům i jiným zaměstnancům, to je biologický unikát. Nejsem si jistý, jestli je takový muž skutečně svéprávný…

(Pozn. red - Doslovná odpověď Gustáva Murína v původním znění: "Ako biológ viem, že súlož je spojená s vyplavovaním oxytocínu, ktorý ale pôsobí viac na ženy ako na mužov. Má to svoju evolučnú logiku a neprekvapí, ak sa stane žena „dávkovo závislou“ na sexe s určitým mužom. Ale, aby sa premiér civilizovanej krajiny stal závislým na niečom takom s takou v celku ordinárnou osobou a stal sa úplne závislým na jej veľmi primitívnych prejavoch nadradenosti voči jeho vlastným ministrom i iným zamestnancom, to je biologický unikát. Nie som si istý, či je taký muž naozaj svojprávny...")

Bylo správné, že takto policie zakročila? Nebo to bylo spíš ohrožení demokracie policií utrženou ze řetězu, jak to komentovali některý politici a novináři?

Česká republika je nám vzorem v tom, jak se prokuratura, soudy a policie skutečně osvobodily od odporných politických vlivů ve skutečnosti nevhodných osob skrývajících se za obskurně získané politické posty. Navíc, jak zakročí policie či prokuratura, v demokratické společnosti je ještě vždy dost opravných prostředků, jak se dovolat spravedlnosti, pokud pochybili. Ale dosavadní stovky a tisíce tichých rozhodnutí politiků, kteří zakazovali policii a prokuratuře zasáhnout (jako například v případě největšího českého mafiána Mrázka a spol.), na to neexistuje žádný okamžitý nápravný prostředek. Dominance politiků nad policií, prokuraturou a soudy tu už dvě desetiletí škodila demokracii a spravedlnosti. A pokud si porovnáme, že orgány činné v trestním řízení procházejí náročným profesním vzděláváním a opakovanými zkouškami svých profesních schopností, kdy politikem se může stát doslova lidské hovado, a příklad bychom našli dost i dnes, tak mají představitelé spravedlnosti v Čechách jednoznačně morálně navrch. Bravo!

Jste autorem několika knih o mafii. Existuje reálně v ČR a SR mafie v tom pravém slova smyslu? Jak vypadá a co dělá? Čím taková mafie vstupuje do našich životů a škodí nám?

Už jsem to napsal v knize, která se snad konečně objeví také na českém trhu v českém překladě:

Všichni dosavadní mafiáni naplnili své cíle metodami zločinců.

Všichni použili sílu, na kterou nakonec doplatili.

Všichni brali konkrétním obětem a tím šířili vůči sobě nenávist, která jim zlomila vaz.

Všichni si zakládali na rekordech v hromadění stále více peněz za nejkratší možnou dobu.

Všichni byli úplní amatéři v efektivnosti kradení v porovnání s dneškem.

V článku „Účet, prosím!“ v redakci Plus 7 dní spočítali, že ministři všech tehdejších vládních stran na Slovensku dohromady podezřele překonkurzovali do kapes soukromých firem až 221 miliard 837 milionů korun (téměř 7,4 miliardy eur). Chudáci mafiáni, ti se „nadřeli“, než si nakradli jen stotisícinu toho! Pokud by tedy pozorný čtenář dospěl k závěru, že v některých politických stranách fungují ministři jen jako o něco elegantnější bílí koně, placení navíc z našich daní, kdo by mu to mohl vyčítat?

Gustáv Murín (1959, Bratislava) Je vědeckým pracovníkem a zároveň úspěšným spisovatelem. Tři třídy základní školy vychodil na ZŠ v Bagdádu, kde se vyučovalo česky. Jeho debut v roce 1989 vyšel v češtině, neboť na Slovensku byla kniha zakázána. Dohromady dosud vydal 29 knih, z toho 6 v češtině (+ 1 ve francouzštině, 1 v hindí, 1 chorvatsky a 1 anglicky). Kniha "Mafia na Slovensku" získala cenu Panta Rhei Awards za nejprodávanější knihu roku 2009. Vydal 6 audioknih, 10 e-knih a 1 knihu v Braillově písmu. Více než 280 textů autora bylo přeloženo do 49 jazyků. Literární prezentace absolvoval v 25 zemích Evropy, Asie a Ameriky.