"Hygienická služba plní svůj účel dobře, ale celý systém, tedy ministerstvo, krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy, má rezervy ve vzájemné komunikaci a jednotném řízení procesů," uvedla Macková.

Za hlavní úkol považuje dokončení návrh transformace systému hygienické služby. Teď ji tvoří 14 samostatných krajských hygienických stanic (KHS) s velkou autonomií v rozhodování a post hlavního hygienika, který je ale nemůže fakticky řídit, což se ukázalo například v době epidemie covidu-19.

"Musíme nastavit jasnou komunikaci uvnitř systému, mezi jednotlivými aktéry," uvedla Macková. Chce se proto mezi prvními kroky sejít s ředitelem ministerského odboru ochrany veřejného zdraví, řediteli všech KHS a zdravotních ústavů.

"Stále budou existovat regionální hygienické stanice, které budou plnit roli exekutivní, ale i preventivní a hodnotící zdravotní rizika, zdravotní ústavy budou dále úředními laboratořemi krajských hygienických stanic," popsala základní princip návrhu.

Nově vzniklé ústředí, Státní hygienická služba, bude zajišťovat nastavení jednotných postupů a řízení procesů tak, aby byl systém efektivní a zůstal prostor pro specifika regionů. "Samozřejmě budou činnosti, které budou stále na všech krajských pracovištích, ale některé odborné činnosti bude možné zajistit z jednoho regionálního pracoviště pro více krajů," dodala.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v souvislosti s reformou hygieny mluví o vytvoření podobné instituce jako je německý Institut Roberta Kocha. "Německo velmi intenzivně vnímá důležitost takové nezávislé instituce, a proto ji, a s ní spolupracující instituce, věnující se problematikám veřejného zdraví a připravujícím podklady a hodnocení rizik pro vládu, náležitě financuje. Personální a technické zajištění činností je řádově vyšší než u nás," uvedla Macková.

Finanční ohodnocení zaměstnanců hygienické službě považuje Macková za špatné, zejména u odborných pracovníků. "Po zaměstnancích je vyžadována vysoce zodpovědná činnost, ve všech složkách systému, která je bohužel ohodnocena platy, které ve většině případů nedosahují ani průměrného platu v ČR," doplnila. Systém má podle ní také generační problém, kdy se za odcházející seniory nedaří najít náhradu.

Po pandemii je podle ní zásadní věnovat větší důraz na kontinuální monitoring zdravotních rizik a připravenost ČR na hrozby veřejného zdraví, za něž považuje nejen infekce, ale především nadváhu a s ní spojené zdravotní důsledky, kromě nákladů na léčbu jsou podle ní zásadní i dopady nemocnosti na ekonomiku. Věří proto v to, že vláda ustaví Radu vlády pro veřejné zdraví jako platformy pro vytvoření strategie a koordinaci všech aktivit, na něž by měly spolu s tím jít podle Mackové stovky milionů korun.

Ve fungování SZÚ se podle Mackové nic nezmění. "Již nyní velmi úzce obě instituce spolupracují, řeší stejnou odbornou problematiku, pouze na jiných úrovních řízení," uvedla. V řízení provozu instituce ji zastupují náměstkyně pro právo a strategii a ekonomický náměstek, odborné činnosti řídí vedoucí jednotlivých center ústavu.

"Na ministerstvu zdravotnictví bude mým zástupcem, stejně jako u předchozí hlavní hygieničky, pan ředitel (Matyáš) Fošum," dodala. Právě Fošum byl pověřený řízením úřadu hlavního hygienika po odchodu Svrčinové. Do výběrového řízení se ale přihlásit nemohl, jednou z podmínek bylo lékařské vzdělání.