Andrew, který si nepřál uvést své příjmení, má 27 let a pochází z Texasu. Do České republiky jej přivedla zvědavost. „Ve státech jsem studoval historii a jen tak ze zájmu jsem měl možnost se učit česky. Pak jsem zde dostal nabídku pracovat u jednoho známého, který si tu otevřel v Praze podnik a rozhodl jsem se spojit příjemné s užitečným a rozšířit si své znalosti. Chtěl bych po návratu do Států ještě studovat.“

Šok: Nikdo neuměl anglicky

Hned pár dní po příjezdu na Andrewa čekal šok. „Uměl jsem něco málo česky, ale předpokládal jsem, že nebude problém domluvit se anglicky. Jenže s vaší znalostí cizích jazyků to není moc dobré. Chápu, že ne každý musí umět anglicky, ale myslím si, že například úředníci by ji měli ovládat plynně. To platí dvojnásob v zemi, jejíž jazyk je velice obtížný se naučit,“ uvedl Andrew.

Češi jsou laxní

Za další nešvar Čechů považuje laxnost. „Je to až udivující. Já vím, my v USA demonstrujeme a bojujeme proti mnoha i zbytečným věcem, ale pořád je to lepší, než sedět u piva a projevit se jedině v kolektivu známých, či například komentáři k článkům-to je hodně typické. Kdyby alespoň polovina lidí, kteří pasivně nadávají, udělala něco aktivně, tak je tady situace už dávno jiná. Jsem zvědavý, jak to dopadne s přímou volbou prezidenta. Kolik lidí nakonec opravdu k volbám půjde a kolik pak bude jen nadávat, jak špatně to dopadlo, aniž by cokoli udělali,“ kroutí hlavou Andrew.