Novinářům to dnes řekla předsedkyně školského výboru Anna Putnová (TOP 09). Návrh poslankyň Věcí veřejných a KSČM, který chce udržet jednotné maturity beze změn po dva roky, má dnes projednávat sněmovna. Podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) se strany neustálým propíráním státních maturit chtějí jen zviditelnit.¨

Didaktický test

"Podaný návrh by bez jakéhokoli zhodnocení letošních maturit znemožnil zkvalitňování státní maturity a zakonzervoval současnou podobu na dva roky," uvedla Putnová.

Dvě úrovně obtížnosti zkoušek, ze kterých si mohou studenti vybrat, jsou prý nelogické a nepovedou ke zvýšení kvality středních škol.

"Ústní část zkoušky se navíc ukázala být i přes zavedení pravidel ne zcela objektivní, proto je třeba se zaměřit především na formu didaktického testu," myslí si Putnová.

Stejně se před časem vyjádřil i ředitel soukromého pražského gymnázia PORG Václav Klaus, jehož škola dopadla při maturitách nejlépe. Podobný názor má také opoziční ČSSD.

Senátor a stínový ministr ČSSD Marcel Chládek nedávno novinářům řekl, že chce s učiteli, studenty i odbornými experty diskutovat o tom, že by společnou část státní maturity tvořil pouze test ověřující základy znalostí českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. Školy by pak měly připravit profilovou část maturity, a to písemné i ústní zkoušky.

Potřeba stability

Státní maturity se připravovaly 14 let, přišly celkem na 680 milionů korun. V rámci zvýšení transparentnosti chce TOP 09 zveřejnit veškeré smlouvy s dodavateli a po skončení testování okamžitě zveřejnit testové otázky na internetu.

"Odmítám přihlížet tomu, jak si maturitní zkoušku jednotlivé politické strany a hnutí půjčují pro zviditelňování své činnosti," reagoval na dnešní vystoupení Putnové ministr školství Dobeš. Zavedení změn až po dvou letech chce prý proto, že žáci, školy a učitelé potřebují stabilitu.

"Zároveň za tu dobu získáme zkušenosti z elektronického testování žáků základních škol, které budeme moci po vypršení platnosti aktuálních smluv uplatnit i v maturitních ročnících," dodal.

Původně totiž měl napřesrok k češtině přibýt povinně ještě cizí jazyk, jako třetí předmět by měli studenti na výběr mezi matematikou, společenskovědním základem a informatikou. Tato změna by prý ale podle úředníků přinesla více byrokracie.