Nepravdy KSČM v přímém přenosu

KOMENTÁŘ - Aktuality autor: František Strnad

Zdá se, že KSČM v posledních době využila mediální prostor a komplikovanou světovou situaci ke znovu oživení svých agitek a šíření nepravd.  Propaganda současných komunistů se od té předrevoluční příliš neliší, snad jen v tom, že nás za jiný názor už nemlátí obuškem. Není to ale dostatečný důvod, proč se zdržet kritiky. 

Vojtěch Filip a chlebíčky

Vojtěch Filip a chlebíčky,zdroj: isifa/Lidové noviny/VIKTOR CHLAD

To, že politici lžou, mlží a manipulují, to se tak nějak obecně předpokládá. K politickému řemeslu to navíc patří. Skutečnost, že některé lži jsou vyloženě velmi nebezpečné, bychom ale měli mít neustále na paměti. Čeho je totiž moc, toho je příliš. 

Úpadek chatrné české demokracie a plurality, stejně jako ztížená role a nejednotnost demokratických západních států daly za poslední měsíce prostor nevídanému rétorickému průjmu KSČM. Dceřiná strana KSČ našla svého přirozeného spojence v Putinovském Rusku. Jak je již tradicí, neváhá se ohánět Všeobecnou deklarací lidských práv, mezinárodním právem a samozřejmě demokracií. Tedy, když to vše jde účelově ohnout a komunistům se to hodí do krámu.

Je až s podivem, jak skandální výroky čelných představitelů komunistické strany bez větší odezvy proplouvají mediálním a veřejným prostorem. Ba co víc, jsou bez kritických komentářů mnohými přebírány a následně prezentovány jako fakta. Nejvíc zarážející na tom je, že tuto stupňující se tendenci pozorujeme v přímém přenosu jak ze záznamů ze sněmovny, tak ze studia veřejnoprávní České televize.

Podbízivá a lživá relativizace

Tento týden jsme byli svědky opětovného zlehčování konfliktu na Ukrajině, respektive nekritického přijímání stanoviska Kremlu komunistickou stranou. A to včetně sestřelení civilního letu MH17. Na dění na Ukrajině existuje bezesporu mnoho úhlů pohledu a tzv. západní strana nese na konfliktu svou vinu.

KSČM, která (mnohdy právem) USA viní z nedodržování mezinárodního práva a pravidel Bezpečnostní rady OSN, z neznámého důvodu neuplatňovala stejná kritéria v případě ruské anexe Krymu. Mluvila o právu na sebeurčení, které nelze zpochybnit. Mezinárodní právo však bylo pošlapáno. O tom, že by se KSČM distancovala od nedodržování lidských práv Rusku nebo Severní Koreji podle charty OSN, si veřejnost a její voliči mohou nechat zdát.

Fascinující je, že předseda Vojtěch Filip se nezdráhá sněmovnu a potažmo mezinárodní obec vyzvat k uplatňování jednoho metru pro všechny. Před metodou používání dvojího metru varuje. Naposledy tak učinil minulý týden při projevu v parlamentu. Tento přístup má svůj název a tím je pokrytectví – v lepším případě. V horším případě, když umírají nevinní civilisté, mluvíme o zločinu. 

Jeho stranický kolega a předseda poslaneckého klubu komunistů Kováčik si s Filipem v ničem nezadá. V Událostech komentářích prohlásil, že "islámský fundamentalismus je odveta za křižácké války“ a vzápětí dodal, že "to je přitažené". Vyřkl také ale možná pravdivý a pro vlastní stranu inspirativní výrok o tom, že "indoktrinovaní a zfanatizovaní lidé jsou rizikem pro společnost".

Ekonomická pseudofakta

Filip umí se svými podklady a zdroji zdatně manipulovat. Nebojí se ani komplexních ekonomických úvah, samozřejmě pro jeho potřeby účelově osekaných a jakoukoli racionalitu postrádajících. Ekonomické sankce posledních týdnů podle Filipa "Ruská federace přežila bez úhony".Nadto poukazuje, že zasažen bude víc západní svět.

Podíváme-li se na reálná čísla, zjistíme, že od vyhlášení sankcí Rusko opustilo 100 miliard dolarů investičního kapitálu. Na druhou stranu odhadovaná výše škod exportních a importních výpadků vůči Rusku je v jednotkách miliard. I kdybychom uvažovali v rámci nezměřitelných multiplikátorů Maynarda Keynese, kterého umírněnější komunisté často rádi citují, jasně nám vyjde, že Filip nemluví pravdu. Jestli je 100 miliard investičních dolarů u země, kde dva biliony hrubého domácího produktu dělá především export nerostných surovin, nulová úhona, je na zvážení. Jde přece jen o dva měsíce, HDP se utváří po dobu 12 měsíců.

Filip jde ve svých verbálních úvahách dál a dívá se na stabilitu amerického dolaru. Jako budoucí protipól záložní světové měny vidí zlatem podložený rubl. Pomineme-li fakt, že právě Keynes již v první polovině minulého století zlatý standard označil za "barbarský relikt", Filip opět ignoruje reálná čísla.

Spojené státy a Evropská Unie v součtu dávají 34 bilionů světového HDP (17 každý). Jak chce Filip reálné možnosti Ruské ekonomiky postavit proti sedmnáctkrát větší entitě, zůstává záhadou. Nemluvě o rozmanitosti a přidané hodnotě západních ekonomik. V porovnání s nimi je Rusko obří benzinová pumpa a nerostný důl v jednom.

Filip dále mluví o Číně a Japonsku jakožto o největších věřitelích Spojených států. Opomíjí dluhovou reciprocitu ekonomických gigantů. Zároveň vynechává fakt, že primární odbytiště čínského exportu představuje Západ a Čína by bez něj okamžitě zkolabovala. Japonsko si z listu může vůbec škrtnout, protože to je jeden z nejbližších partnerů USA ve světě.

Zmiňuje vznikající banku zemí BRICu, která by snad měla platit oním vysněným rublem nebo kapitálově nekonvertibilním jüanem. Je mu úplně jedno, že ekonomiky těchto zemí jsou diametrálně odlišné a mají zcela jiné vnitřní potřeby a problémy. O euru, kterým se platí v o poznání podobnějších ekonomikách, KSČM mluví jako o nežádoucí a umělé měně.

Filip argumentuje Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou, aniž by poznamenal, že navzdory svým názvům jde o veskrze americké instituce. Dodejme, že Indie se v posledních měsících začíná orientovat mnohem více na Japonsko a USA.

Aniž bychom ve výčtu Filipových fantazií pokračovali, je zcela zřejmé že účelově a propagandisticky manipuluje s pojmy a mate veřejnost. Platí, že kolik přívrženců jedné školy ekonomické teorie, tolik názorů. Zaběhnuté mechanismy a tvrdá čísla však mají s ideologií a stranickou agitkou pramálo co dočinění.

Staronová komunistická strana česká

Nepravdy a fabulace KSČM není těžké odhalit. Dnešní komunisté se v určitém smyslu příliš neliší od těch, kteří nám 40 let diktovali, co si máme myslet, co můžeme říkat, dělat, kupovat si, číst a jíst. Dnes k tomu naštěstí již nemají obušky a lágry. Na jednu stranu je dobré vidět, že se nijak zvlášť nezměnili. Na stranu druhou by potenciálně nebezpečné výroky neměly zůstat bez reakce. Naše paměť je jak známo selektivní a má tendenci vytěsňovat to špatné.

USA, EU ani NATO nejsou svatá a dokonalá uskupení. Čína rozhodně není ekonomický ráj a Rusko není vlajkonoš svobody. KSČM má právo to tvrdit. Stejně jako rozumní lidé mají právo tyto lži napadnout a vyvrátit. Zdánlivě líbivá slova a teorie v komplexnějším dialogu neobstojí.

Mimochodem, ten o Martě Semelové a o tom, jak byl Klement Gottwald hodný člověk, jste už slyšeli? 

Tagy: Česko komunisté KSČM ČR politické strany politika

Zdroje: Vlastní