Pro návrh se vyslovilo 503 z 596 přítomných poslanců. Kromě vládní koalice mu podle očekávání své hlasy dali i zákonodárci dvou nejsilnějších opozičních stran, sociálních demokratů a Zelených. Proti bylo 89 poslanců, čtyři se zdrželi.

Pokud by neprošel, Německo by se na summitu nemohlo připojit k záchrannému plánu pro eurozónu, což by znamenalo jeho krach a další prohloubení nynější krize. Kancléřka musela předem získat souhlas poslanců kvůli nedávnému verdiktu německého ústavního soudu, který v záležitostech poskytování finanční pomoci do zahraničí posílil roli parlamentu.

Dává šéfce vlády mandát podpořit rozšíření pravomocí fondu

Odhlasovaná rezoluce neobsahuje žádná konkrétní čísla, jen dává šéfce vlády mandát podpořit v Bruselu rozšíření pravomocí fondu, aby byl akceschopný i v případě přelití dluhové krize do velkých členských zemí eurozóny, jako jsou Itálie nebo Španělsko. Dosáhnout toho unie chce pomocí garancí na státní půjčky rizikových zemí nebo vytvořením speciálního nástroje, do něhož by se zapojily i zahraniční státy či investoři; případně kombinací obou variant.

Toto opatření má fondu podle odhadů zajistit více než bilion eur. V současnosti disponuje garancemi na 780 miliard eur (19,5 bilionu Kč), které mu dávají reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur (11 bilionů Kč). Kromě něj počítá chystaná strategie s masivními odpisy řeckých dluhů soukromými investory ve výši asi 50 až 60 procent a zvýšením kapitálu v evropských bankách v celkovém objemu přes 100 miliard eur.

Rezoluce kancléřku současně zavazuje prosazovat na summitu již dříve navrženou daň z transakcí na finančních trzích a postavit se proti zapojování Evropské centrální banky (ECB) do úsilí o záchranu eurozóny. V poledním projevu před Spolkovým sněm Merkelová poslance ujistila, že požadavky na další zaangažování ECB byly už beztak "smeteny ze stolu" a nepočítá se s ním.