Dodal, že je v případě splnění podmínek připraven rozpustit parlament. Odpoledne prezident odvolá z funkce tři ministry za FDP, čtvrtý se rozhodl ve vládě zůstat jako nestraník.

"Konec jedné koalice není konec světa, je to politická krize," řekl v krátkém projevu v zámku Bellevue Steinmeier. Podle něj situace, jaká nastala ve středu rozpadem vládní trojkoalice, přišla v 75leté historii spolkové republiky jen zřídka. Ústava ale pamatuje i na to, dodal. "Naše země potřebuje stabilní většiny a akceschopnou vládu," řekl prezident.

Ve středu se v Berlíně konala jednání, která měla vyvést vládní trojkoalici z hluboké krize. Ministr financí a předseda FDP Christian Lindner přitom během nich navrhl uspořádat předčasné volby, do jejichž termínu by vládli SPD, Zelení a FDP společně dál. Kancléř Olaf Scholz to odmítl a rozhodl se Lindnera zbavit ministerské funkce. Později ohlásil, že požádá v lednu Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Otevřel tak cestu k předčasným volbám, které by se měly konat nejpozději na konci března.

FDP ještě ve středu večer oznámila, že stahuje z vlády všechny své čtyři zástupce. Ministr dopravy Volker Wissing ale dnes ráno uvedl, že jej kancléř Scholz požádal, aby ve vládě zůstal. Wissing se mu rozhodl vyhovět, vystoupil ale ze své strany a bude ve vládě jako nestraník. V Scholzově vládě zůstávají také jeho sociální demokraté a zelení, kteří ale nemají ve Spolkové sněmu společně většinu poslanců.

Steinmeier také uvedl, že odpoledne odvolá z funkcí ministra financí Lindnera, ministra spravedlnosti Marka Buschmanna a ministryni vzdělání a výzkumu Bettinu Starkovou-Watzingerovou. Ostatní ministři podle něj zůstanou v úřadu. Podle německých médií se úřadu ministra financí ujme sociální demokrat a blízký spolupracovník kancléře Scholze Jörg Kukies.

Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může, ale nemusí to spojit s konkrétním návrhem zákona. Očekává se, že Scholz důvěru po rozpadu trojkoalice nedostane. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit. Podle ústavy následují do 60 dnů předčasné volby. V řádném termínu se měly konat až 28. září, nyní se nejčastěji hovoří o 9. březnu. Naposledy takto postupoval v roce 2005 kancléř Gerhard Schröder, který požádal o vyslovení důvěry po zemských volbách v Dolním Sasku, které jeho sociální demokracie prohrála.