Americká armáda minulý měsíc řešila nehodu F-35. Na vojenském letišti Eglin na Floridě se jeden z těchto supermoderních strojů ocitl v plamenech. Reakce Pentagonu byla rychlá a rozhodná – zákaz všech letů F-35 dokud se nepodaří příčinu požáru objasnit.

Načasování nemohlo být horší. Americká pěchota plánovala se stíhačkou nové generace řadu testů a cvičení. Letouny se měly také zúčastnit slavnostního spuštění nejnovější lodi britského královského námořnictva HMS Queen Elizabeth na vodu, což se kvůli zákazu nestalo. 

Nepřestávající problémy historicky nejdražší americké stíhačky představují pro Pentagon a jeho PR značný problém. Americké ministerstvo obrany je už několik posledních let pod silnou palbou kritiky ze strany veřejnosti, které se nelíbí, že úřad vydává na vývoj F-35 stále více prostředků.

V ohrožení je i výrobce F-35, Lockheed Martin. Může se lehce stát, že se uzemněné stíhačky nezúčastní několika důležitých mezinárodních leteckých přehlídek. 

Co ale stoprocentně nejnovější zákaz nezmění, je masivní politická ochrana a podpora programu. Část protekce pochází z obrovského rozpočtu, který stál jen samotný vývoj F-35. Pentagon do stíhačky investoval přes 399 miliard dolarů a všeobecně se odhaduje, že účet za provoz všech 2443 strojů přesáhne astronomický 1 bilion dolarů.

Lockheed Martin navíc pro vývoj F-35 najal firmy takřka ve všech amerických státech (přesně je jich 45) a tím si pojistil každého člena Kongresu. Žádný politik si totiž na svoji zodpovědnost nevezme ztrátu stovek pracovních míst ve státě, který zastupuje.

Politici proto budou nadále tento program podporovat, a to i přesto, že červencový zákaz letů je již třetím za posledních pouhých 17 měsíců. Kongres mimochodem pro letošek schválil nákup 38 strojů, což je dokonce o čtyři kusy víc, než kolik Pentagon žádal.

Americká armáda ovšem není jediným zákazníkem, který má F-35 odebírat. Osm dalších států podepsalo smlouvy o technické spolupráci a následném odkupu strojů: Velká Británie, Itálie, Holandsko, Turecko, Kanada, Austrálie, Dánsko a Norsko. Dalšími třemi zeměmi, které se sice vývoje neúčastní, ale stíhačky nakoupí, jsou Izrael, Japonsko a Jižní Korea.

Pro Pentagon je klíčové, aby každý ze zmíněných partnerů se dál programu účastnil a stroje nakonec opravdu odkoupil. Ztráta jen jedné země by poslala cenu F-35 raketově vzhůru – v současné době stojí jeden stroj 112 milionů dolarů.

Vzhledem k neustále se zmenšujícímu obrannému trhu v domovských Spojených státech je přitom pro Lockheed každý zahraniční zákazník klíčový.