„Nebojte se, jsem sovětský občan,“ uklidňoval Gagarin vyděšené kolchozníky
Čím byl významný rok 1961? Tím, že východoněmecký režim začal stavět berlínskou zeď a Sověti odpálili termonukleární pumu nazvanou Car-bomba, nejničivější zbraň všech dob. Kromě toho v tomto roce Beatles startovali kariéru v Hamburku a z Československého rozhlasu k dětem poprvé promluvil Hajaja.
Neměli bychom ale zapomenout na další epochální událost: Do vesmíru vyletěl první člověk – Jurij Alexejevič Gagarin. Před šedesáti lety, 12. dubna 1961, ho krátce po sedmé hodině ranní (středoevropského času) vynesla na oběžnou dráhu sovětská balistická raketa.
Na velikosti záleží
Gagarin nepochybně patří mezi novodobé hrdiny. Vydal se do kosmu v nevyzkoušené technice, bez mobilu, počítače a bez znalosti, co prostředí beztíže s člověkem udělá.
V kouli (původně špionážní družici) pojmenované Vostok 1 (ruský Východ), do které se vtěsnal díky svým 165 centimetrům, Gagarin obletěl Zemi a za 108 minut od startu přistál na padáku u vesnice Smělovka v jižním Povolží. Přitom ho spatřili jen dva lidé – kolchozník a jeho dcera, kteří v té době pracovali na poli.
Gagarin to později líčil takto: „Když mě viděli, jak k nim kráčím ve skafandru a za sebou vleču padák, začali couvat. Byli vyděšení. Řekl jsem jim: ‚Nebojte se, jsem sovětský občan, jako vy, sestoupil jsem z kosmu a teď musím najít telefon, abych zavolal do Moskvy!‘“
Není divu, že kolchozníci byli ohromení. O Gagarinově letu kromě několika vyvolených v Sovětském svazu nikdo nevěděl. Jeho misi agentura TASS a moskevský rozhlas oznámily až ve chvíli, kdy kosmonaut letěl nad Havají, což bylo hodinu po startu.
Let byl mimořádně riskantní. Nikdo v té době pořádně nevěděl, co s člověkem udělá beztížný stav, zda kosmonaut neztratí schopnost orientace, zda mu neselžou orgány, zda bude schopen logického myšlení.
Posadit se do stísněného prostoru modulu, který při pěti testech třikrát havaroval, vyžadovalo notnou dávku odvahy. Experti odhadovali šanci na úspěch a na to, že kosmonaut přežije, padesát ku padesáti. Gagarin to dobře věděl, proto také před letem napsal manželce dopis na rozloučenou.
Sovětské vedení připravilo tři zprávy, které dostali ředitelé TASSu a rozhlasu. První oznamovala neúspěšný pokus o let člověka do kosmu, druhá žádala o pomoc vlády při pátrání po kosmonautovi, který přistál mimo sovětské území, a třetí informovala o úspěšném vyslání prvního člověka na oběžnou dráhu. Ředitelé čekali na pokyn, kterou zprávu odvysílat.
Děsivý návrat
Raketa Vostok a loď, v níž Gagarin letěl, byly na svou dobu zázrakem techniky. Na startu sestava vysoká 38 metrů vážila 280 tun. Poháněla ji směs kyslíku a rafinované forma petroleje.
Na dnešní poměry však byl Vostok pochopitelně předpotopní – žádné počítače, žádné záložní motory. Let řídily automaty – sekvencery. Gagarin jejich činnost kontroloval. Pokud by se objevily problémy v činnosti automatiky, mohl převzít ruční ovládání. S ním se počítalo až v závěrečné fázi letu při katapultáži.
Samotný let nebyl idylický. Nosná raketa nabrala větší rychlost, takže trasa dráhy se proti plánu změnila. Ještě větší problém však nastal v závěrečných fázích letu, kdy automatika dlouho nemohla oddělit přístrojovou sekci od přistávajícího modulu. Přístrojová sekce přitom nebyla chráněna tepelným štítem. Proto hrozilo, že modul i s Gagarinem shoří.
Sestupující loď kromě toho začala nekontrolovaně rotovat. Gagarin v té chvíli málem omdlel. Nakonec se však přístrojovou sekci přece jen podařilo odpoutat, rotace ustala a modul s Gagarinem při vědomí vstoupil do atmosféry.
V atmosféře se začaly otevíraly padáky. Loď ale nedokázaly zbrzdit, a proto dostal Gagarin povel, aby se ve výšce sedmi kilometrů katapultoval.
Katapultáž se povedla a kosmonaut přistál (přesněji dopadl) poblíž vesnice Smelovka.
Následovalo povýšení z nadporučíka rovnou na majora, které zařídil maršál a ministr obrany Rodion Malinovskij (ano, ten z filmových Pelíšků), přijetí nejvyššími pohlaváry režimu, vystoupení na zaplněných náměstích a propagační cesty do světa, na kterých se Gagarin setkával s králi, prezidenty, politiky a kolem dokola vyprávěl o svém letu.
První cesta vedla do Československa. Následovalo Bulharsko, Finsko, Británie, Egypt, Polsko, Kuba, Brazílie, Kanada, Island, Maďarsko, Indie, Cejlon (dnešní Srí Lanka), Afghánistán…
Jurij Gagarin se stal globální celebritou. V roce 1961 to byl nepochybně nejslavnější člověk na světě.
Jednou a dost!
Nedávno zesnulý novinář a spisovatel Karel Pacner se s Gagarinem setkal. V pořadu Interview ČT24 v dubnu 2017 o něm řekl: „Zapůsobil na mě jako nešťastný člověk... Vypadal jako bez ducha, mechanicky odpovídal na všechny otázky, nedokázal se usmát, byl jako stroj. Takhle jsem si prvního kosmonauta světa nepředstavoval.“
Gagarin se chtěl vrátit do kosmu. Jenže politbyro mu to zapovědělo. Pro režim byl cenným příliš propagačním nástrojem, než aby riskoval jeho život.
Nakonec se Gagarin vrátil ke stíhačkám, což se mu stalo osudným. Při cvičném letu 27. března 1968 na migu z Aera Vodochody za nevyjasněných okolností zahynul – i se svým instruktorem.
Osud lodí Vostok se zpečetil už dva roky po Gagarinově vesmírné premiéře. Do vesmíru se ještě dostalo pět těchto jednomístných plavidel. Poté tehdejší vůdce sovětských komunistů Nikita Chruščov jejich lety zastavil.
Když Američané začali do vesmíru létat ve dvoumístných Gemini, Chruščov to nemohl nechat bez povšimnutí a nařídil šéfovi konstruktérů Sergeji Koroljovovi, aby připravil třímístnou loď.
To je ale už další kapitola vesmírných letů...
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,250 | 25,390 |
USD | 24,030 | 24,210 |